V první epizodě se seznamujeme s mladým středoškolským učitelem Jakem Eppingem (Franco). Epping a ostatní studenti poslouchají otřesné vyprávění Harryho Dunninga (Leon Rippy), který popisuje, jak jako dítě v roce 1960 o halloweenské noci přežil vražedné řádění svého otce, který kladivem zabil Harryho bratra, sestru a matku. Eppingovi změní život majitel bistra v Maine Al (Chris Cooper), když mu ve skříni svého bistra ukáže "králičí díru", časový portál, kterým se je možné zázračně přemístit do minulosti, konkrétně do 21. října 1960 (v knize je to rok 1958). Al po Jakeovi chce, aby zabránil atentátu na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. A ještě mu sděluje, že kdykoliv se "králičí dírou" vrátí zpět do přítomnosti, a je jedno, jak dlouho v roce 1960 pobýval, v přítomnosti uběhnou jen dvě minuty. Naopak, kdykoliv se vrátí zpět do roku 1960, pokaždé bude znovu přesně 11:58, 21. října 1960. Jestli bude chtít Jake něco v minulosti změnit, bude tam muset i nějakou dobu žít. A žít v minulosti není jen tak. Zvlášť když vás neustále pronásleduje tajemný muž se žlutou kartou, který si jako jediný všimne, že by tu Jake "neměl být".
A jaký zanechal první, hodinu a dvacet minut dlouhý, díl dojem? Musím konstatovat, že velmi příznivý. Retro stylizace začínajících šedesátých let včetně hudební složky je dokonalá a do detailů ošetřená, včetně například rasového oddělení toalet "pro bílé" a pro "barevné", které Francovu postavu překvapí. Děj je poutavý, nabitý zajímavými událostmi, informacemi, spekulacemi týkajících se zavraždění Kennedyho, jehož údajným vrahem byl Lee Harvey Oswald (Daniel Webber). A sledovat, jak se Francova postava s touto situací vypořádá, skýtá celou řadu překvapení, děsivých, napínavých, ale i vtipných a romantických momentů.Na jednu stranu patřím mezi Kingovy fanoušky, ačkoliv jsem zdaleka nepřečetl vše, co tento extrémně plodný spisovatel napsal a nečetl jsem ani Dallas 63. Těžko tedy říct, zda je to v tomto případě na škodu či ne, neznat knižní předlohu. A těžko také soudit, nakolik se televizní adaptace bude ubírat jinou cestou než kniha. První znatelný rozdíl je zmíněn v závorce o dva odstavce výše. V televizní verzi putuje Franco do roku 1960. V knize je cílovou destinací rok 1958. Tento rok v knize nezvolil King náhodou, neboť právě v tomto roce se odvíjí jedna z dějových linií jeho knihy To (tuto linii z knihy nejspíš televizní série pomine).
Na druhé straně Kingovy filmové a knižní adaptace jsou často dost rozdílné kvality. Mezi ty opravdu kvalitní se jich dá zařadit pouze několik. Úspěšně se s Kingovými předlohami vypořádalo pouze několik tvůrců. Mezi ně můžeme počítat například Briana De Palmu, který před čtyřiceti lety jako vůbec první zfilmoval Kingovu předlohu, jeho první román Carrie. Za nejlepší se pak považují Darabontovy filmy Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle. Od té doby, se Kingovy knihy staly vděčnými náměty pro filmové i televizní adaptace, které neustávají. Naopak, chystá se celá řada dalších a nových verzí Kingových děl. Mezi nejočekávanějšími je například The Dark Tower nebo nové verze románů Svědectví a To. První díl 11.22.63, který dosahuje skoro na celovečerní délku, lze považovat za nadprůměrný (televizní) film, který by dost dobře obstál i samostatně. Sice není v rámci Kingovských verzí ničím převratný, ale patří určitě k těm jeho lepším adaptacím. Dokáže zaujmout jak sám o sobě, tak i jako "rozjezd" slibné televizní minisérie. Kladem budiž i fakt, že nepůjde o "nekonečnou" sérii, jako v případě jiných seriálů podle Kinga. Uveďme například z nedávné doby Pod kupolí nebo starší kanadský seriál The Dead Zone. V této Kingově knize se mimochodem zápletka točila také okolo atentátu na prezidentského kandidáta. Závěrem tedy jen tolik, že 11.22.63 mohu jen doporučit. A pokud jste Kingovi fanoušci, pak to platí dvojnásob.
