Namísto dvou protagonistů (policistů), kteří se snaží vyřešit případ, ale jejich značně rozdílné povahy celou věc komplikují, máme čtveřici ústředních postav (trojice vyšetřovatelů a gangster) se společným cílem odhalením vraha oběti, ale s odlišným záměrem, jak toho dosáhnout. Namísto dvou časových rovin vyprávění, které jsou zprostředkovány z několika více či méně spolehlivých hledisek, máme vyprávění, ve kterém se osudy postav síťově sbíhají a ve kterém jsou tajemství v rovině osobní i profesní navázány na minulost. A především namísto policejní parťácké podívané, která ústí do hixploatace, máme neo-noir, který je co do práce se žánrem jednotný.
Několik společných bodů mezi řadami by se našlo, ať už strukturních (zlom v polovině série, po kterém se skočí v čase kupředu a po kterém se přeuspořádá organizace vyprávění) či co do vyznění (opatrně optimistické zakončení po několika předchozích nihilistických hodinách). Odlišnosti ale převažují, a tak upřednostnění jedné řady před druhou vypovídá pouze o preferencích, nikoliv o (ne)kvalitě jedné vůči druhé. To je dobré mít při sledování Temného případu s pořadovým číslem dva na paměti, protože na rozdíl od jiných seriálových antologií (American Horror Story, Fargo) nedochází k provázání prostřednictvím postav a časové souslednosti dění.
Pak je možné kalifornské mystérium s povětšinou psychicky traumatizovanými postavami, které dohání jejich minulost, (d)ocenit díky tomu, čím je, nikoliv tím, čím by dle představ mnohých mělo být. Temný případ je výborným neo-noirem. Neo-noirem neokázalým svou vypravěčskou nekonvenčností (s ohledem na žánr), kdy je zprvu vytvářena síť na základě vztahů postav a zastřešujících témat, zatímco se převážně paralelně pracuje s gangsterskou linií. Neo-noirem kladoucím značné nároky na diváckou pozornost, protože řešený případ obsahuje řadu zavádějících vodítek, různě se překrývajících anebo konfliktních plánů a postupně odkrývaných rovin. (Hluboký spánek a Maltézský sokol taktéž neměly snadno rekonstruovatelnou zápletku, v Čínské čtvrti byly taktéž krok za krokem odhalovány jednotlivé vrstvy případu vedoucího až na nejvyšší místa.) Neo-noirem, který nejenom typické postavy a případ přesazuje do současnosti a pracuje se vztahem postava/y-město (Kalifornie s kasíny, dálnicemi, Mulholland Drive ad. proprietami), ale který reviduje některé pro žánr příznačné prvky. Někdo méně důmyslný by přepracování pojetí femme fatale a od toho odvislé feministické vyznění mohl považovat za "diktát politické korektnosti". Autor těchto řádků si však cení, jakým způsobem se Temný případ vydal na cestu žánrem a že se nebojí sjet mimo vytyčenou trasu, ale ne proto, aby si to šinul zkratkou nejsnázeji k diváckému cíli. (9/10)
Seriály se na tuzemský trh až na několik čestných výjimek nedostávají. Mezi ony čestné výjimky patří ty od HBO, které u nás mají slušné zastoupení. Po první sérii Pozůstalí, jež u nás vyšla pouze na starším typu nosičů, se k nám dostává druhá série Temného případu. Na výběr je mezi DVD a BD, přičemž jako u první série této antologie jsou kupující "modrých" disků ochuzeni jednak o stylové rozkládací balení, jednak o český dabing. Není ale velká pravděpodobnost, že by si příznivci neo-noiru pouštěli jednotlivé díly v češtině, a tak zarážející zůstává pouze ono upřednostnění DVD před BD. A stejně jako minule, ani tentokrát nejsou bonusové materiály vybaveny českými titulky, byť k dvojici featurettů si lze navolit alespoň anglické. Překlad u pořadu patří k nadprůměrným, a to hlavně díky otitulkování písní, ale místy se v překladu ztrácí použitá filmová terminologie či narážka na jiné dílo.
OBRAZ A ZVUK:
Na adresu zvuku lze taktéž psát převážně jenom superlativy. Anglický originál v pětikanálovém DTS-HD zní podle očekávání skvěle ve výrazných akčních sekvencích, jako jsou stěžejní přestřelky ve čtvrtém a osmém dílu. Vedle nich vynikne nejenom hudební doprovod T Bone Burnetta, který se místy záměrně slévá se zvukovou (ruchovou) stopou prostředí, ale i pro seriál složené skladby písničkářky Lery Lynn, které komentují některé pasáže a které mají v montážních sekvencí prim. Stalo se zvykem psát, že dialogy a monology nezanikají, přičemž ani tentokrát tomu není jinak. Mezi špičku v rámci seriálové produkce na modrých discích Temný případ řadí mix zvukových efektů, které jsou precizně rozloženy do všech kanálů, vytváří zdání trojrozměrného prostředí a skvěle pracuje se zvukem z mimoobrazového prostoru. (9/10)
BONUSY:
Bonusová výbava představuje zklamání, a to jak v porovnání s předchozí sérií, tak co do kvality materiálů samotných. Nedočkáme se krátkých tematických featurettů u každé epizody, ani několikera rozhovorů s tvůrci a herci. Na posledním disku je pouze dvojice dokumentů, z nichž se jeden v půlhodinové délce věnuje přestřelce z konce 4. epizody a druhý v deseti minutách představí postavy a prostředí, a píseň doprovázená leteckými záběry Kalifornie.
Do hloubky jde pouze půlhodinový dokument Jak se natočil Masakr ve Vinci, kde je detailně rozebrána realizace závěrečného střetu, a to den po dni. Hovoří se jak o konkrétních praktických (např. nepoužívání triků při výbuchu), tak i estetických (snaha evokovat sedmdesátkové akční thrillery hyperrealistickým pojetím) volbách. Divák/divačka se skutečně něco dozví, a tak nevadí, že těch třicet minut končí propagací dalšího dílu. Krátká featuretta Temný případ: Pohled do zákulisí je pouze desetiminutovým promem, ve kterém herci a herečka představí své postavy, pochvalně se vyjádří k místu natáčení i hudbě. A tím veškerá výbava v podstatě končí, pokud nebudeme započítávat půlminutová až minutová preview a recapy následujících/předchozích dílů, které kdo ví proč nejsou vybaveny českými titulky. (3/10)
ZÁVĚR:
Druhá série Temného případu má při svém prvním (odvysílání v televizi) i druhém distribučním životě (vydání na nosičích pro domácí kino) stíženou startovní pozici. Je srovnávána s první sérií, přičemž z toho kvůli šroubovanosti některých dialogů a ne tak okázalému způsobu komplexnosti vyprávění vychází jako horší. Blu-ray vydání je komparováno s první řadou, která nabídla více bonusových materiálů, ale všechny byly ve výsledku vágnější a více propagační než půlhodinový dokument Jak se natočil Masakr ve Vinci. Obrazový a zvukový přepis druhé řady není tak excelentní jako v případě první, protože nenabízí tolik možností k tomu, aby vyniknul. Pokud se ale odhlédne od věčného srovnávání, je kalifornský případ výborným neo-noirem se síťově sbíhavým vyprávěním i ústřední záhadou, na Blu-rayi vypadá a zní skvěle a mezi bonusy je nadprůměrný půlhodinový dokument. Jasná koupě pro příznivce a příznivkyně žánru i kvalitních seriálů.