Hlavními protagonisty je pár jedinců povětšinou z řad správců fondů, finančních analytiků nebo burzovních specialistů na hypotéky a cenné papíry, kteří dokázali na ekonomické krizi profitovat. Dlouho před rokem 2008 si totiž všimli, že trh s nemovitostmi nemůže za tehdejšího stavu obstát, a de facto onu krizi předpověděli. A byli si tak jisti svými výpočty, že začali hromadně skupovat za desítky miliony dolarů jisté konkrétní dluhopisy a tudíž ve chvíli, kdy ke krizi opravdu došlo, se slušně napakovali. Pokud jsem to správně pochopil.
Film přitom ani jednoho z nich nevykresluje jako vychcánka, co dokázal přechytračit skrz naskrz prohnilý systém a na všechny vyzrát – naopak tu jsou za mírné psychopaty s ocelovými nervy, kteří přes veškeré své sebevědomí začnou mít v průběhu filmu morální problémy a traumata spojená s tím, že tragédie, kterou předpověděli, zjevně nakyne do mnohem větších rozměrů, než si kdy dokázali představit, a že vsadit si proti zákeřným bankám a jejich hrabivým manažerům znamená vsadit si současně i proti obyčejnému americkému lidu, který to odskáče ze všech nejvíc – film je tedy líčí velmi lidsky, empaticky a emotivně, a ne jako zákeřné svině.
Všichni herci, kteří je hrají (hlavně Steve Carell a Christian Bale, ale třeba i Ryan Gosling a Brad Pitt), dokázali ve svém výkonu naprosto skvěle skloubit jak rovinu tragickou, tak komickou, jak strach z toho, že se mýlili a strašlivě prodělají, tak radost z úspěchu, i rozčarování z toho, že ten systém, proti němuž vsadili, je v mnohem větším rozkladu než v jejich nejhorších nočních můrách. K tomu se ještě řadí osobní rovina každého z nich, problémy se šéfy, s firmou, i s oním samotným systémem, jenž se může kdykoli změnit někým, kdo disponuje obrovskou mocí, vedle něhož bezmocný jedinec nemá šanci.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
Originální trailer filmu Sázka na nejistotu
Když na začátku filmu vidíte úlisné zaměstnance banky, jak se hystericky vysmívají jednomu z hrdinů za zády, tak zároveň tušíte, že na konci je uvidíte, jak budou se slzami v očích vyklízet kanceláře. Že ten chlapík, co je devadesát dnů pozadu se splácením hypotéky, o níž zažádal jménem svého psa, asi nedopadne dobře. Obdobně bych nevěřil, s jakou směsicí mrazivosti a absurdního humoru se dá natočit scéna, v níž jiná postava zjistí, že kdejaká striptérka v nočním klubu může mít bez problémů deset hypoték na pět různých domů a dvě na byt. Natočené a napsané je to naprosto skvěle a nejpřekvapivější je na tom to, že autorem filmu je režisér a scenárista Adam McKay, tvůrce několika dementních a polo-dementních komedií, z nichž nejlepší byly doteď Benga v záloze.
Ono to sice nezní zrovna dvakrát lákavě, nicméně faktem je, že Sázka na nejistotu je naprosto vynikající a v mnoha ohledech bych se nestyděl použít i slovo originální, například v tom, jak postmoderně přistupuje k orientaci diváka v odborné terminologii. Jako by totiž nestačila k naprosté bezradnosti už rychlá mluva postav, zběsilé tempo a místy až kulometný střih, tak tu vzduchem neustále létají odborné výrazy z ekonomické sféry a hantýrka makléřů z Wall Street, takže neodborníci se asi budou těžko chytat. Naštěstí je sem tam prolomena bariéra tvořená plátnem a herci začnou promlouvat přímo k divákům, komentovat dění na plátně, případně dodávat různé poznámky a vysvětlivky. Jindy zas řeknou něco jako: „Pravděpodobně se v tom teď trochu ztrácíte, co? Tak tady máte Margot Robbie ve vaně, která vám to vysvětlí!“ A následuje scéna s Margot Robbie naloženou v bublinkové koupeli, která začne vysvětlovat, co to znamená shortovat CDO obligaci.
Není to nepodobné The Social Network nebo nedávnému Stevu Jobsovi, což byly filmy, které také vyžadovaly soustředěného, pozorného a inteligentního diváka, který se dokáže v tom nepřeberném množství informací, jimiž je bez milosti zasypán, v panické hrůze neztratit. Sázka na nejistotu jich z těch tří sype možná nejvíc, a už jen proto je obdivuhodné, že se ji podařilo natočit tak, aby se v ní dalo jakžtakž vyznat a ještě si užít to, jak dovedně míchá různé nálady, filmařské postupy a nápadité oživovací prvky.
Krom několika málo míst, kdy mírně poleví v tempu, je Sázka na nejistotu konzistentně zábavná od začátku do konce, i když má něco málo přes dvě hodiny. Jediná zásadnější výtka spočívá v tom, že pokud nejste expert na probíranou problematiku, tak film pravděpodobně budete muset vidět víckrát než jednou, abyste vůbec dokázali vstřebat všechny ty mimořádně složité elementy, které splétá hned v několika vrstvách, a náležitě si je vychutnali. Což vzhledem k tomu, že jde o snímek mimořádně zdařilý, vlastně nemusí nikoho příliš trápit.
P.S. České titulky jsou výborné a určitě dalo hroznou práci je dělat.
Krom několika málo míst, kdy mírně poleví v tempu, je Sázka na nejistotu konzistentně zábavná od začátku do konce, i když má něco málo přes dvě hodiny. Jediná zásadnější výtka spočívá v tom, že pokud nejste expert na probíranou problematiku, tak film pravděpodobně budete muset vidět víckrát než jednou, abyste vůbec dokázali vstřebat všechny ty mimořádně složité elementy, které splétá hned v několika vrstvách, a náležitě si je vychutnali. Což vzhledem k tomu, že jde o snímek mimořádně zdařilý, vlastně nemusí nikoho příliš trápit.
P.S. České titulky jsou výborné a určitě dalo hroznou práci je dělat.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]