Zmíněnou silnou ženskou postavou filmu je Batsheba Everdeen (Carey Mulligan), která je obyčejnou malou farmářkou až do jednoho dne, kdy po svém strýci zdědí obrovský statek ve Wessexu, a stane se velkou a důležitou statkářkou. Batshebě nechybí nic, je spokojená sama a proto se nebojí odmítat každého svého nápadníka. Chce být svou vlastní paní a ne podřízená svému manželovi.Odmítne tak pastýře Gabriela (Matthias Schoenaerts) i starého mládence Williama Boldwooda (Michael Sheen), kteří s ní měli rozhodně lepší úmysly než nápadník třetí. Tím je vypočítavý seržant Francis (Tom Sturridge), který se na farmě znenadání objeví. Ku překvapení všech si však Batsheba vybírá právě jeho, zblázněná uniformou jako mnohé dívky. Již den po svatbě však nic nevypadá tak idylicky jako předtím a Batsheba si brzy uvědomuje, že sňatek s Francisem byla osudová chyba.
Teď už ale k Vinterbergově adaptaci, která je opravdu slušná. Neviděl jsem předchozí z nich, ale řekl bych, že tahle pro ně nemůže být nic ostudného, protože jde o důstojně zfilmovanou literární klasiku. Ta se sice nese v docela šablonovitém duchu, ničím vás nepřekvapí ani neuchvátí, ale udrží si svou poutavost až do konce.Je dost možné, že oproti knižní verzi zůstala spousta věcí skryta jen pod povrchem. Batsheba totiž není zrovna postavou na litování, chyby dělá sama a ve filmu je kvůli lásce s vojákem vykreslena nakonec spíš hloupě než silně. Zůstává tedy spíše nepochopena a celá její povaha je filmem vykreslená pouze povrchně, bez hlubšího prokreslení. Dějově film není ani tak dramatický, spíše se více soustředí na romantickou linii.
Daleko od hlučícího davu však dovede velmi zaujmout vizuálně, zejména po stránce kostýmní, která je velmi povedená, přestože nepředvádí přehnané róby hodné komtes, i když se jedná o vesničany. Herecké výkony jsou také velmi příjemné, ale s tak dobrým obsazením se nejedná o žádné zvláštní překvapení.Daleko od hlučícího davu není nijak přelomovým dílem, ale spíše kvalitní adaptaci bez výraznějších míst, která nejspíše poměrně brzy zmizí z povědomí diváků. Vinterberg samozřejmě odvedl pořádný kus práce, který si zaslouží pochvalu, ovšem vedle jeho výborných počinů jako Hon a Rodinná oslava tento upadá do pozadí. V porovnání s těmito mistrovskými kousky je totiž Daleko od hlučícího davu sice slušný snímek, ale chybí mu větší hloubka. Stále však zasluhuje čestné místo ve filmografii režiséra, takže pokud jste na vážkách, zda si film pustit, nemusíte váhat. Výrazného zklamání se vám zajisté nedostane.
