Přitom je stavění Nelítostného souboje na piedestal nesmyslné, a to hned z několika důvodů. Není na místě posuzovat ostatní režisérovy počiny podle snímku, který je sám předělávkou Mannova televizního filmu L.A. Takedown, jenž byl původně zamýšlen jako pilotní díl k nikdy nevzniklému seriálu. A vedle tohoto precedentu je zde ještě širší kulturní kontext. Málokdo by zpochybňoval vlivnost díla. Svou inspiraci nepopírá např. Christopher Nolan, který natočil vlastní komiksovou variantu, ve které nechybí ani scéna přepadení banky. Akorát se jeho verze jmenuje Temný rytíř.
Nelítostný souboj je ale navzdory své vlivnosti na jiné filmaře výlučným počinem, což platí pro celou Mannovu filmografii. Natáčí natolik ikonoklastické žánrovky uvnitř studiového systému, že mohou posloužit jako inspirační zdroj pro druhé, ale samy se přitom vymykají dobovým trendům a požadavkům. Přece jenom byla premiéra v polovině 90. let, která byla spojována spíše s bayovskými blockbustery a tzv. zesílenou kontinuitou (tj. rychlejším střihem, bližším rámováním v dialogových scénách, extrémy v délce objektivů, odpoutanou kamerou ad.).
Rozhodně nebylo normou, že zvukové efekty při scénách přestřelky byly motivovány realisticky, že akce byla zapuštěna do vyprávění a nejednalo se o pouhou atrakci okázale předvádějící technologické dovednosti a že střih zajišťoval v těchto pasážích přehlednost díky liniím pohledu ad. osvědčeným kontinuitním postupům. A právě to byl případ Nelítostného souboje a sekvence přepadení banky a následné přestřelky při střetu policejních složek s lupiči. Podobně tomu bylo s pozdějším Mannovým používáním digitální kamery, jejíž estetické (ne)dostaty nebyly skrývány.
Důvod zbožštění může být ale prostší, než by se mohlo zdát, a vysvětloval by i potřebu hierarchizovat tvůrcovu tvorbu. Nelítostný souboj je totiž prvním filmem, ve kterém se na plátně skutečně setkal Robert De Niro a Al Pacino, což pro mnohé fanoušky představovalo splněný sen, z kterého se nejspíš ani dosud ještě neprobrali (v Kmotrovi II sice Pacino i De Niro hráli, ale každý byl v jiné dějové linii).
Předchozí řádky nechtěly kritizovat výborný film, spíše chtěly poukázat na širší souvislosti až na výjimky nezpochybňovaného statusu Nelítostného souboje jako nejlepšího díla (ve svém žánru, ve filmografii režiséra).
BLU-RAY:
Nelítostný souboj byl dlouhou dobu dostupný pouze na DVD. Poprvé vyšel před sedmi lety, podruhé - nově s původním českým dabingem, známým z videokazet - před třemi lety. Až letos ale vychází na modrých discích v HD kvalitě, a to hned ve dvou edicích. První, uveřejněná na trh na konci ledna, obsahuje pouze film ve standardním plastovém balení. Druhá, dostupná výhradně na serveru FilmArena v rámci tzv. číslovaných edic, je dostupná od konce března a od předchozí se liší pouze co do vnějšího provedení. Jedná se totiž o co do počtu kusů limitovanou verzi ve steelbooku, obsahující šubrový návlek s totožným motivem, jaký je na plechovém balení, a osmi fotoskami plus kartičkou s číslem.
OBRAZ A ZVUK:
Nezáleží vám na bonusech a chcete upgradovat ohranou videokazetu a současným nárokům domácího kina nevyhovující DVD? Nelítostný souboj na modrém disku je správnou volbou, protože oproti předchozím nosičům jde po obrazové a zvukové stránce o výrazné zlepšení. Neočekávejte ale nic, co by odpovídalo dnešním standardům, protože na prezentaci audiovizuálních kvalit je evidentní, že cílem bylo nenarušit původní záměr.
Očekávejte chladné barvy, které mají poměrně detailní texturu u oblečení a pokožek postav, a až na několik zaváhání celkově ostrý obraz s černou, která je opravdu černá. Zvukový mix v Dolby TrueHD 5.1 je sice tišší, než by se slušelo, a v akčních scénách někdy zanikají dialogy anebo monology (intence?), ale jinak mu není co vytknout. Především rozmíchání zvukových efektů prostředí do všech kanálů vytváří zcela vtahující zážitek. Očekávatelným vrcholem pak je scéna přepadení banky. Zato u českého dabingu, byť se honosí označením "5.1", byste tipovali spíše stereo, ve kterém se pečlivý sound design snímku zcela ztrácí.
BONUSY:
Žádné, ani upoutávka. Nepotřebujete-li český dabing anebo titulky, můžete se obrátit do zahraničí. Nelítostný souboj je tam k dostání na dvoudiskovém DVD a jednodiskovém BD, kterému co do výbavy oproti svému technologickému předchůdci nic neschází, ale ani nepřebývá. O co jsme přišli? Především o audiokomentář režiséra, který - jak je u těch Mannových zvykem - se zaměřuje zejména na jednotlivé filmařské volby související s použitou technikou během natáčení. Jeho povídání je doplněno bez jedné minuty zevrubným hodinovým filmem o filmu a dvěma kratšími featuretty, z nichž první je desetiminutovým rozhovorem Pacina s De Nirem a druhý je o dvě minuty delší komentovanou prohlídkou lokací po letech. Celou nabídku uzavírá jedenáct minut vystřižených scén a několik upoutávek. Něco z toho můžete alespoň zhlédnout v přiložených videích, když distributor usoudil, že by se investice do bonusů u kultovního titulu jako Nelítostný souboj nejspíš nevyplatila.
ZÁVĚR:
Nelítostný souboj je výborný žánrový film, který by si vzhledem ke svému statusu kultu zasloužil edici, jež by byla důstojná i co do obsahu disku, nikoliv jenom svým balením. Absence bonusů, přítomných na zahraničních vydáních bez české dabingové nebo titulkové podpory, neangličtináře rozhodně zamrzí. Jestli vám ale nesejde na přídavných materiálech, dáváte přednost sběratelskému obalu před speciálním obsahem a chcete nahradit ošoupanou videokazetu anebo DVD, je české vydání Nelítostného souboje adekvátní volbou.