V roce 1983 vyšla biografie od matematika Andrewa Hodgese Alan Turing: The Enigma, která se časem stala velmi úspěšnou. V roce 1996 byl uveden televizní film Breaking the Code s Derekem Jacobim v hlavní roli a snad trochu přispěl k zažehnutí nové vlny zájmu o celý Turingův případ, která dospěla až k masivní petici, oficiální omluvě britské vlády v roce 2008 a posléze i královské milosti in memoriam v roce 2013. Snímek s názvem Kód Enigmy (The Imitaton Game) je zřetelnou snahou o napravení starých křivd.
Scénář podle námětu Hodgesovy knihy adaptoval debutant Graham Moore. Snímek pak musel urazit poměrně dlouhou cestu mezi producenty, než skončil v náručí The Weinstein Company. Ze zvažovaných režisérů zvučných jmen (Ron Howard, David Yates) se nakonec dostalo na talentovaného norského tvůrce Mortena Tylduma (Lovci hlav). Ani Benedict Cumberbatch, jemuž film vděčí za svou nynější slávu, nebyl první volbou, neboť Alana Turinga si neměl střihnout nikdo jiný než Leonardo DiCaprio, což by také nemuselo být úplně marné. Dlužno dodat, že Leo by byl alespoň po fyziognomické stránce slavnému matematikovi podobnější.
Film, který od loňského podzimu sbírá jednu pochvalnou kritiku za druhou, se tedy konečně dostává i do našich kin. Profesora matematiky Alana Turinga (Benedict Cumberbatch) v jeho domě na sklonku roku 1951 navštíví policejní detektivové Nock (Rory Kinnear) a Staehl (Tom Goodman-Hill) kvůli nahlášenému vloupání. Tajnůstkářské chování excentrického génia však vede k dalším podezřením včetně spolupráce se sovětskou tajnou službou a posléze i homosexuality. Při výslechu pak Turing odhaluje tajemství svého života za války i během studií. Právě válečné aktivity jsou pro muže zákona největším překvapením a Nock s úžasem poslouchá příběh o tom, jak se Turing společně s týmem kryptoanalytiků z Bletchley Parku Hughem Alexanderem (Matthew Goode), Johnem Cairncrossem (Allen Leech), Peterem Hiltonem (Matthew Beard) a Joan Clark (Keira Knightley) potýkali nejen s německými šiframi, ale také s nepřejícím velitelem Alistairem Dennistonem (Charles Dance) a šéfem MI6, Stewartem Menziesem (Mark Strong).
Nedávno jsem měl možnost opět po čase vidět český válečný film Tmavomodrý svět a nemohu se ubránit pocitu, že syžet snímku trochu svěrákovské drama o československých letcích v Anglii připomíná (a to ani nemluvím o Charlesi Danceovi). Mám teď na mysli rozdělení na tři dějové linie - před válkou, během války a po válce - přičemž oba filmy mají společné téma perzekuce někdejších válečných hrdinů. Co je u loňského snímku jiné, je zejména to, že se jedná stejnou měrou i o obžalobu homofobní legislativy (nejen) Velké Británie ve 20. století. Není to zde činěno úplně otevřeně, ale o to naléhavěji a podtrhuje to i epilog. Osobně nemám v zásadě nic proti boji za práva LGBT komunity, ale přesto mi ta několikrát opakovaná rizika toho být v 50. letech homosexuálem přišla rušivá.
Z hlediska výpravy je snímek dostatečně přesvědčivý a je zde patrný důraz na detail. Jen pro ilustraci, Benedict Cumberbatch i Alex Lawther, který hraje mladšího Alana Turinga, nosili zcela z vlastní iniciativy zubní protézu pro dosažení větší podoby. Rovněž hudba Alexandra Desplata (Králova řeč, Harry Potter a Relikvie smrti) je jedním slovem podařená a rozhodně mám chuť si pořídit separátní soundtrack k poslechu. Trochu mě rušily dvojí „dokumentární“ záběry, a sice kombinace reálných černobílých a ilustračních barevných záběrů přímo „z fronty“. Umělecká licence pracuje na plné otáčky, takže plno detailů od příliš blízko plujících ponorek po vzhled Turingova stroje (který se mimochodem nejmenoval „Christopher“), prostě nesedí se skutečností. Navíc zásluhy na rozluštění kódů, které nesou polští cifršpioni, jsou degradovány na to, že Polsko je uvedeno jako místo, odkud byl převezen exemplář Enigmy. Také malá velikost týmu nasazeného na rozluštění Enigmy je spíše úsměvná, neboť v Bletchley Parku pracovaly tisíce lidí a někteří „kolegové“ z filmu se ve skutečnosti s Turingem za celou válku prokazatelně vůbec nepotkali.
Přesto jsou toto vesměs pouze detaily, které může vědět jen divák dobře obeznámený s historií a v rámci dosažení kompaktnosti příběhu je lze odpustit (viz i např. skvělá Králova řeč). Co však už vypadá příliš zjednodušeně i pro běžného diváka, je zejména způsob, jakým se Turing dostává do čela týmu a také to, jak je po rozluštění Enigmy týmu přiřknuta rozhodovací pravomoc normálně příslušející nejméně generálnímu válečnému štábu. Historická přesnost tedy není nejsilnější stránkou filmu, ale lze nad ní přimhouřit oko, pokud je to pro dobro věci. Tím spíše, jde-li o vyprávění, které si vypravěč může upravit dle svého.
Nejsilnější devizou snímku jsou pak herecké výkony, z nichž nejvýraznější je hlavní hrdina v podání Benedicta Cumberbatche (Pokání, Star Trek: Do temnoty). Alan Turing v Cumberbatchově ztvárnění je kombinací „jeho“ Sherlocka a Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku. Hlavně ze začátku jsem si říkal: „Už zase další sociopat bez smyslu pro humor.“ Tento aspekt Turingovy osobnosti samozřejmě nebyl ve skutečnosti tak výrazný, stejně jako určitá forma autismu, kterou si tvůrci přimysleli. Později se to však poněkud zlepšilo a Benedict Cumberbatch je tím, co upoutá vaši pozornost od začátku až do konce.
Keira Knightley (Láska nebeská, Pokání) se snaží předvést něco více než ploché herectví a párkrát se jí to skutečně podaří. Mark Strong (Sherlock Holmes, Jeden musí z kola ven) se tváří drsně a tajemně, jak se na šéfa MI6 sluší, Charles „Tywin Lannister“ Dance (seriál Hra o trůny, Gosford Park) pak v roli unaveného vojáka a nerudného velitele projektu předvádí svou typickou polohu. Ze členů týmu prolamujícího kód Enigmy je nejvýraznější Matthew Goode (Strážci - Watchmen, Single Man), který má však ze všech mužských představitelů týmu zdaleka největší prostor. Pozornost rovněž zaujme tlumený projev Roryho Kinneara, známého z bondovek.
Kód Enigmy je velmi povedený film, který svým „tahem na bránu“ očividně chce aspirovat na úspěch u kritiky i diváků. To není vůbec snadná věc, navíc u historického životopisného snímku, který má zároveň ambici diváka nenáročnou formou vzdělat. Film rovněž nastavuje nejednoznačné morální situace aplikovatelné i na dnešní dobu a navzdory občasné podbízivosti a některým dalším výhradám si naši pozornost plně zaslouží.
