Přemýšleli jste někdy o tom, co byste dělali, kdybyste z ničeho nic trpěli ztrátou paměti a byli odkázáni jen na to, co vám tvrdí pro vás vlastně v tu chvíli už cizí lidé? Nepochybuji o tom, že každého z nás to někdy napadlo. Třeba po zhlédnutí nějakého filmu, v němž hraje hlavní roli amnézie. Nejnovějším z této slušné řádky je aktuálně thriller s názvem Dřív než půjdu spát.

Ztráta paměti v něm postihne Christine, která před několika lety utrpěla vážnou nehodu, v jejímž důsledku nejenže si nepamatuje nic z toho, co bylo před ní, ale poškození mozku dosáhlo dokonce takových rozměrů, že se jí každou noc vzpomínky mažou a ona prožívá den za dnem znovu a znovu stejnou proceduru. Probouzí se vedle muže, který tvrdí, že je její manžel a trpělivě jí ukazuje všemožné fotky a vypráví vše, na co by si měla vzpomenout. Druhým průvodcem v nelehké situaci jí je také psychiatr Edmund Nash, který jí poradí, aby si vedla videodeník. A právě v něm jednou najde vzkaz, který sama pro sebe nahrála, v němž říká: "Nikomu nevěř!" Tato zpráva jako by rozjela kolotoč nečekaných situací, které jí odhalí, že ne všechno musí být tak, jak se zdá. 

Jelikož příběh sledujeme z pohledu hlavní hrdinky, je v úvodu zajímavé sbírat všemožné indicie a skládat je dohromady. Režisér Rowan Joffé (syn mnohem slavnějšího Rolanda Joffého a mimochodem také scenárista výtečného, avšak nedoceněného Američana) navíc nemá problém s tím vše zahalit do hutné a paranoidní atmosféry, což v kombinaci s tím, že toho vskutku mnoho nevíme, funguje poměrně dobře.

První polovina tedy solidně odsýpá a díky tomu, že prakticky každá postava může lhát a záměrně zatajovat některé důležité skutečnosti, je divák nucen udržovat pozornost a všímat si každého detailu, protože je možné, že se v něm může skrývat něco, co pomůže předvídat, jak to všechno vlastně je. V tom mu pomáhá i nepříliš originální, ale zcela přesná hudba a místy nápaditá kamera. 

S přibývajícím časem ale bohužel film upadá do stále větších klišé a stává se jen tuctovou a zaměnitelnou podívanou. Nejde o to, že by bylo něco vysloveně špatně, Joffé zkrátka jede celou dobu na jistotu a nikdy nevystoupí z mezí žánru. To tedy znamená, že tu nechybí pár akčnějších scén, napětí, nějaká ta lekačka a aura tajemna, nelze se ale ubránit pocitu, že už jsme vše viděli jinde a mnohdy i lépe. I z toho důvodu se to občas nepříjemně táhne a dostavuje se nuda. 

Tvůrce dost spoléhá na obsazení klíčových rolí a není se co divit, když je ztvárňují držitelé Oscara Nicole Kidman a Colin Firth, které doplňuje Mark Strong. Právě toto trio posouvá výsledek do lehkého nadprůměru. V rámci scénářem omezených možností sice nemají moc šancí vyniknout, přesto si každý uhraje to, co je potřeba a postavy díky nim mají charisma, což je nepochybně důležité. První jmenovaná se celou dobu tváří vyděšeně, nikdy ale nepřehrává, druhý uvedený se ke slovu pořádně dostane až na konci, svůj prostor ale využije na maximum, jen jejich kolegovi chybí nějaký moment, v němž by mohl zazářit trochu víc.

Vzhledem k nastíněné synopsi je jasné, že Dřív než půjdu spát je tím typem filmu, který stojí a padá s pointou celého příběhu. Ta ke vší škodě nikoho nepřekvapí (natožpak aby zcela šokovala) a jen nabídne jednu ze dvou, maximálně tří možností, které se v průběhu stopáže jeví jako možné. Na druhou stranu potěší, že není úplně hloupá a je v ní jen minimum nelogičností. V souvislosti s ní vyvstává otázka, zda je literární předloha, z níž snímek vychází, něčím výjimečná, nebo stejně banální jako její ztvárnění. 

Pokud patříte mezi zkušenější diváky a podobných "paranoidních" thrillerů už jste viděli víc, tento vás rozhodně ničím neuchvátí ani nepotěší a po jeho skončení budete mít nejspíš stejný problém jako ústřední hrdinka - ráno si z něj nebudete pamatovat skoro nic. Jestliže ale tento subžánr příliš nevyhledáváte a nějakou záhadou se zrovna k tomuto filmu dostanete, k celkovému hodnocení si klidně přidejte jeden bod.

Český trailer filmu Dřív než půjdu spát / Before I Go to Sleep