Rok 2013 už je minulostí, můžeme ho jen rekapitulovat a ohlížet se za ním z "historického" hlediska, případně sestavovat své žebříčky nejoblíbenějších (nejen) filmů, které v něm vznikly. Ovšem vždy když něco končí, tak něco nového začíná. V našem případě je to letopočet 2014 a další várka tuzemských filmů, které se budou snažit zaujmout a třeba i dokázat, že to s tou naší kinematografií není tak špatné, jak se všeobecně uvádí. První oficiální letošní českou premérou je komedie Něžné vlny.

Ta se odehrává v období normalizace a končí sametovou revolucí. Jedním z hlavních hrdinů v ní je dospívající Vojta, který se zakouká do své spolužačky Ely, s níž by moc chtěl prožít (nejen) svou první lásku. Doma ale v tomto směru moc opory nenachází, neboť jeho otec by z něj chtěl mít závodního plavce (ačkoli se Vojta bojí vody), matka naopak profesionálního klavíristu. Na jednoho pubescenta starostí až nad hlavu. 

Zdá-li se vám synopse poněkud řídká, nepletete se. Nosný příběh je totiž to, co Něžným vlnám chybí nejvíc. Není to tak, že by tu absentovaly momenty vtipné nebo zdařilé, to vůbec ne. Na to, že jde o český film, je veškerý humor poměrně příjemný a naprosto neškodný, takže by neměl nikoho urazit, což pořád u nás není samozřejmostí. 

Jiří Vejdělek, který je autorem scénáře a stojí i za režií, natočil epizodický film, který u sebe příliš nedrží a je jakýmsi výsekem ze života jedné rodiny, v němž se toho bohužel příliš nestane. Jestliže distributor mluví v popisu děje o tom, že v něm jde o to, že Vojta si musí s vyslovením lásky pospíšit, protože hrozí, že Ela emigruje, není to tak úplně pravda. Tato podzápletka se objeví nějakou čtvrthodinku před koncem, takže rozhodně není tím klíčovým, co by hrdiny nějak pohánělo.

Do té doby je tu naznačeno mnoho zajímavých epizodek a motivů, jenže málokterý je dotažen do konce (typickým příkladem budiž naprosto zbytečná etuda ve sborovně nad hanbatými časopisy). Objeví se tu spousta postav, z nichž ovšem většina je pouze načrtnuta a o jejich dalším osudu se už nedozvíme, byť by to vzhledem k tomu, že jsou tu delší dobu a udělají něco, co průběh životů všech dost ovlivní, bylo záhodno. Je to malinko škoda, protože film jako takový není úplně k zahození. 

Musíme pochopitelně brát v úvahu fakt, že jde o typický divácký snímek, takže nelze očekávat, že nějaké pochmurnější momenty jako udávání, zákazy různých činností a výjezdů do zahraničí budou podávány tragicky. Naopak jsou smířlivé a spíš hodně zlehčující, což se ale ze zmíněného důvodu dá pochopit.

Vejdělek-režisér naštěstí nezklamal a potvrdil, že z řemeslného hlediska patří u nás k jistotám. Nemá problém s kompozicí jednotlivých scén a i díky nádherné kameře Vladimíra Smutného a malebným lokacím je výsledek vizuálně přitažlivý. Sice se i v poměrně krátké stopáži najdou místa, která nudí, to je ale dáno hlavně zmiňovaným scénářem. Technicky je jinak vše na špičkové úrovni a vytýkat lze jen máloco.

Tvůrce si navíc všechno dobře obsadil, protože vsadil na výtečné a až na výjimky stále neokoukané herce, kteří většinou dělají, co mohou a ze svých nepříliš dobře napsaných rolí ždímou maximum. Jako vždy výborný a přesný Hynek Čermák je jako otec zkrátka perfektní, stejně tak Táňa Pauhofová, která tu zase jednou nemá jediný full frontal. Jan Budař opět ztvárňuje jednu ze svých komických figurek, takže i on je sázkou na jistotu.

Jedinou výjimkou je mladý Robert Cejnar v titulní roli, který není moc sympatický, navíc je dost prkenný a postrádá jakékoli charisma, takže tak nějak není moc pochopitelně, co na něm Ela v podání naopak velmi sexy a výborné Lucie Šteflové vidí. U ní také stojí za zmínku, jak přesně dokázala vystihnout onen přechod mezi tím, kdy se dívky stávají ženami a tím, kdy jsou ještě nevinné a tak nějak panensky sexy.

Něžné vlny jsou ryze divácký film, který nikoho neurazí, zároveň ovšem nenadchne. Pokud slevíte z velkých očekávání, je pravděpodobné, že se příjemně pobavíte, budete okouzleni krásnými lokacemi, někteří pánové navíc krásnou Luciií Šteflovou (dámy tu mají Vojtu Dyka, takže si obě pohlaví nemají co vyčítat) a tak nějak z kina odejdete víceméně pozitivně naladěni. Zda-li vám tohle ke spokojenosti stačí, už si musíte říci každý sám.

Oficiální trailer filmu Něžné vlny