Předobrazy obou boxerů:
Rocky je drama o fiktivním boxerovi italského původu jménem Rocky Balboa, který si přezdívá "Italský hřebec". Předobrazem k této postavě a k filmu Rocky byl druhořadý a neznámý boxer Chuck Wepner, kterému se v roce 1975 podařilo vzdorovat tehdejšímu mistru světa v těžké váze Muhammadu Alimu celých patnáct kol, a jednou dokonce šampiona poslal k zemi. Křestní jméno Rocky vzdává hold skutečnému a neporaženému boxerovi a mistru světa těžké váhy, Rocky Marcianovi, jehož plakát a zmínka o něm se nachází i v Rockym.
Zuřící býk je naproti tomu biopic o skutečném a stále žijícím (92 let) boxerovi a exmistrovi střední váhy, přezdívanému "Býk z Bronxu" nebo také "Zuřící býk", který se jmenuje Jake LaMotta. Právě jeho memoáry se staly podkladem režisérovi Martinu Scorsesemu a scenáristům Paulu Schraderovi a Mardiku Martinovi. Jake La Motta se stal mistrem světa ve střední váze, když v roce 1949 porazil francouzského šampiona Marcela Cerdana. Film se mimo to zaměřuje i na duely s jeho ústředním rivalem a konkurentem, Sugar Rayem Robinsonem. Jake La Motta byl prvním boxerem, který dokázal Robinsona v ringu porazit. Utkali se spolu celkem šestkrát (všechny další zápasy vyhrál Robinson). Synopse Rocky:
Mladý boxer z Philadelphie Rocky Balboa (Sylvester Stallone) boxuje v druhořadých zápasech a vedle toho se živí jako vymahač dluhů pro svého šéfa Tony Gazza (Joe Spinell). Přátelí se s Pauliem (Burgess Meredith) a snaží se získat sympatie jeho nesmělé sestry Adrian (Talia Shire). Do Philadelphie zavítá mistr světa v těžké váze Apollo Creed (Carl Weathers), který si ho kvůli jeho přezdívce "Italský hřebec" vyhlídne jako svého dalšího oponenta. Rockyho tak čeká těžký souboj, jak se šampionem v ringu, tak i o přízeň zakřiknuté dívky.
Synopse Zuřící býk:
Zuřící býk se odehrává v newyorském Bronxu v rozmezí let 1941 až 1964. Líčí osudy boxera a exmistra světa střední váhy Jakea La Motty (Robert De Niro). Ten byl nebezpečný boxer v ringu, ale daleko větší boje sváděl mimo něj se svou ženou Vicki (Cathy Moriarty) a posléze i se svým bratrem Joeym (Joe Pesci). Jeho hlavním nepřítelem se staly žárlivost a agresivita, která mu zruinovala osobní život. La Mottovy profesní úspěchy v ringu korunuje získání titulu mistra světa ve střední váze nad francouzským šampionem Marcelem Cerdanem v roce 1949. Poté sledujeme jeho rychlý pád na dno, v ringu i v osobním životě.Rozdíly: Rocky vs. Zuřící býk
Už na první pohled je mezi nimi kardinální rozdíl týkající se čistě technické stránky filmu: Rocky je natočen v barvě, Zuřící býk je černobílý. Rocky je prvním dílem šestidílné série, která pak z velké části těžila z úspěchu "jedničky". Zuřící býk je jen jeden a prozatím se vyhnul remaku i dalším pokračováním (ačkoliv "neoficiální" sequel pod názvem The Bronx Bull je nachystán k premiéře v USA na leden 2014). Rocky velkou měrou ilustruje a opěvuje "americký sen" a víru v úspěch a sílu jednotlivce. Zuřící býk je do jisté míry jeho opakem v tom, že ukazuje stinné stránky toho samého. Rocky je v zásadě filmem romantickým, Zuřící býk spíše realistickým.Co mají společné: Rocky a Zuřící býk Ačkoliv jsou oba filmy o boxu a jejich postavami jsou boxeři, nejedná se primárně o boxerské filmy. Rocky byl označován jako romantický film o boxerovi, Zuřící býk zase jako životopisné drama ze života boxera. Boxerské scény v obou filmech zabírají menší část děje a tím i filmové stopáže. Oba filmy jsou spíše civilně působícími studiemi charakterů. V Rockym sledujeme nesmělé námluvy neohrabaného, ale dobrosrdečného boxera k podobně nesmělé dívce Adrian. V Zuřícím býkovi pro změnu sledujeme určitou životní, a tedy i mimo box směřující etapu chorobně žárlivé a násilnické povahy Jakea La Motty. Oba titulní hrdiny ztvárnili herci, nikoliv skuteční boxeři.
Sylvester Stallone vs. Robert De Niro
Stallone byl v době natáčení Rockyho, oproti De Nirovi, prakticky neznámým hercem. De Niro, ač také ještě na začátku své tvůrčí dráhy, už měl za sebou oscarovou roli v Kmotru 2 a spolupráci s režisérem Zuřícího býka Martinem Scorsesem na několika dalších filmech (Špinavé ulice, Taxikář). Stallone naproti tomu natáčel Rockyho s poměrně neznámým Johnem G. Avildsenem. Sylvester Stallone Rockyho nejen zahrál, jako De Niro La Mottu, ale Rockyho také vymyslel a napsal. Dá se říci, že Rocky je jeho "dítě" a nepochybně je to nejklíčovější role jeho života. De Niro sice Jakea La Mottu "jen" zahrál, nicméně to byl on, kdo naléhal a nakonec přesvědčil režiséra Scorseseho, aby se do životopisu boxera La Motty pustil.
Pro oba byly svým způsobem obě role mimořádně důležité a přípravě na roli oba obětovali maximum. Stallone podstoupil náročný fyzický trénink a lekce boxu, to samé i jeho herecký partner Carl Weathers v roli šampiona Apollo Creeda. Stallone byl podle slov koordinátora bojových scén Jimmy Nickersona v boxu zprvu velmi nemotorný a musel se všemu naučit. Naproti tomu De Niro byl podle slov toho samého (Nickerson pracoval na přípravě boxerských scén s oběma), prý tak dobrý, že by mohl nastoupit ke skutečnému zápasu. De Nirova příprava na roli boxera Jakea La Motty se stala legendární. Fyzicky se dostal do naprosto výborné kondice a stejně tak byl schopný ztvárnit La Mottův úpadek a přejídáním se ve špičkových restauracích přibrat natolik, že nemusel použít gumové břicho, které pro něj bylo pro ztvárnění otylého La Motty nachystáno. Umělecká stránka: Rocky vs. Zuřící býk
Rocky je po umělecké stránce filmem naprosto "obyčejným". Dominuje mu špinavě působící (kvůli nízkému rozpočtu) kamera James Crabea, který zachytil naturalistickým způsobem autentické exteriéry Philadelphie, kde se Rocky odehrává. Vynikající se u Rockyho dá nazvat střihová skladba tréningové pasáže a strhujícím způsobem natočený samotný zápas, který se posléze stal vzorem i pro Rockyho zápasy v dalších dílech. Dalším vynikajícím prvkem Rockyho je hudba Billa Contiho. Jeho hudební motivy napsané pro film, v nichž dominují lesní rohy a fanfáry jsou stále velmi citované a dnes už legendární. A pak jsou tu samozřejmě výborné herecké výkony a stále dojemný i legrační Stalloneho scénář. Celkově by se Rocky dal charakterizovat jako romantické drama inspirované skutečnými událostmi.
Zuřící býk je filmem "artovým", s vytříbeným černobílým obrazem. Všemu dominuje brilantní Scorseseho režie a promyšlená střihová skladba, na které se podílel sám režisér se svou dvorní střihačkou Thelmou Schoonmaker, která potvrdila, že střih byl dělán přesně podle představ režiséra. Výborná černobílá kamera Michaela Chapmana připomíná klasická díla italského neorealismu (Zloděj kol, Umberto D). Rovněž střih zvukových efektů a zvuk má špičkovou úroveň. Ve filmu je například celá řada efektních záběrů blýskajících fotoaparátů ve zvukové stopě značně zesílených, což dělá ze Zuřícího býka působivou skladbu obrazů a zvuků. Herecké výkony tu jsou prvotřídní, a nejedná se pouze o De Nira, ale také o Joea Pesciho v roli Jakeova mladšího bratra Joeyho a Cathy Moriarty v roli La Mottovy ženy Vicky. Zuřící býk je umělecky dílem mnohem ambicioznějším a výraznějším než Rocky.Komerční a divácký ohlas: Rocky vs. Zuřící býk
Takto závratný úspěch nikdo nečekal a především na hlavního představitele měl obrovský dopad. Stallone se v podstatě dostal do zajetí jedné role, která ho provázela po celý život až do posledního sequelu uvedeného v roce 2006. Naproti tomu Zuřící býk utržil při, na tu dobu poměrně velkém rozpočtu 18 milionů dolarů, v amerických kinech jen 23 milionů dolarů. Rocky byl komerční hit, Zuřící býk spíše propadák. Je to pochopitelné. Rocky je vyloženě diváckým filmem, oproti němu Zuřící býk je spíše potravou pro art kina a filmové kluby.
Ocenění: Rocky a Zuřící býk
Rocky byl na "hlavní filmovou cenu", amerického Oscara nominován v desíti kategoriích a sám Sylvester Stallone byl nominován na Oscara za nejlepší herecký výkon v hlavní roli a scénář. Rocky nakonec získal tři Oscary pro nejlepší film, nejlepší režii pro Avildsena a za nejlepší střih. Zuřící býk byl nominován osmkrát a nakonec získal Oscary jen dva, jednoho pro Roberta De Nira za nejlepší herecký výkon v hlavní roli a druhý za střih pro Thelmu Schoonmaker. Stallone Rocky vs. Zuřící býk De Niro v ringu Sylvester Stallone se s Robertem De Nirem utkal v ringu ve filmu Zpátky do ringu. Potkali se zde po více jak třiceti letech od doby uvedení svých legendárních filmů. Jak by dopadlo jejich setkání v ringu v době kdy byl uveden Rocky a Zuřící býk? Oběma hercům tehdy bylo zhruba kolem třiceti. Stallonemu bylo v době natáčení Rockyho 29 let, De Nirovi v době natáčení Zuřícího býka 36 let. Jak by vypadal jejich "Grudgematch" tehdy? Robert De Niro byl boxersky zdatnějším než Stallone a nepochybně by v ringu nad Stallonem dominoval a nejspíš by ho i porazil, ať už knockoutem, nebo na body. Co se týče jejich postav, Rocky Balboa byl těžká váha, Jake La Motta váha střední, tudíž by dle pravidel boxu nebylo možné, aby se v ringu střetli. Ale kdyby se tak přeci jen stalo a my mohli jejich souboj sledovat, jak by jejich klání asi dopadlo? Zatímco v souboji herců jsem favorizoval De Nira, ve fiktivním souboji postav bych věřil Rockymu. Rockyho charakterizovala obrovská vůle, odolnost a tvrdý úder. La Motta disponoval tím samým, s výjimkou onoho velkého srdce, které měl Rocky. Rocky by nad La Mottou by zvítězil svou vůlí a touhou po vítězství.
Shrnutí:
Oba filmy patří v boxerském žánru, ale i v kontextu světové kinematografie k absolutním špičkám. Rockyho odkaz je legendární a ikonický. Rocky je nezpochybnitelný kult a jedna z nejlepších ilustrací amerického snu o vítězství (ducha) outsidera nad šampionem. Zuřící býk naproti tomu zůstává umělecky působivou výpovědí o stinných stránkách boxu a jeho zákulisí s famózním hereckým portrétem destruktivních a sebedestruktivních stránek lidské povahy, tak přesvědčivě ztvárněných De Nirem. Hodnocení: Jak Rockyho, tak Zuřícího býka i přes všechny rozdílnosti musím hodnotit známkou nejvyšší, tedy 10/10. Rocky si to zaslouží především za svoji ikoničnost a emocionalitu, Zuřící býk pak za svou technickou a estetickou stránku. A lví podíl na tom měli i oba jejich herečtí představitelé. Oba zde předvedli to nejlepší.
