Khanův hněv dal vzniknout všeobecně známému tvrzení, že v sérii lépe pochodily filmy se sudým pořadovým číslem (a teď neberme v potaz značně vrtkavý finanční faktor). Zatímco první Star Trek se u fanoušků seriálu dočkal rozpačitých reakcí, druhý film je mnohými považován za vůbec nejlepší příspěvek do série - Khan zkrátka potěšil patrně největší procento trekies i kritiků. Původní scénář filmu, ve kterém hráli velkou roli Klingoni, hrátky s časem a zabití Johna F. Kennedyho, se studiu Paramount Pictures příliš nezamlouval. Tvůrčí pravomoce nakonec schytal Harve Bennett, jenž našel zalíbení v seriálové epizodě Vesmírné sémě z roku 1967. Na světě tak byl námět i titulní záporák, Khan Noonien Singh.
Zajímavých změn ostatně provázelo snímek více. Hudební skladatel Jerry Goldsmith, který zkomponoval soundtrack prvního filmu a zrovna se zaslouženě vyhříval na vrcholu slávy, byl nahrazen tehdy prakticky neznámým Jamesem Hornerem (svou roli sehrál nízký rozpočet). Lehkou kolizi pak utrpěla situace ohledně názvu filmu - jeden z navrhovaných podtitulů totiž zněl Khanova pomsta. To by se však ke svému vyvrcholení nesměla blížit konkurenční sága Star Wars, jejíž závěrečná epizoda původně nesla název Pomsta Jediho. Na slovo pomsta ve finále raději zanevřely oba filmy.
O režii se postaral Nicholas Meyer, který se mohl tou dobou pyšnit relativně čerstvou nominací na Oscara ve scenáristické branži. Jeho jméno se v souvislosti se Star Trekem objevovalo i v budoucnu; nic známějšího už ostatně nikdy nenatočil. Posuňme se ale k příběhu. Kosmická loď USS Reliant míří k planetě Ceti Alpha VI, na níž chce testovat speciální torpédo Genesis - něco jako nástroj pro budování nových živoucích světů. Dotyčná planeta byla ovšem zničena a na jejím místě se nachází Ceti Alpha V, sloužící jako nedobrovolný domov geneticky vylepšeného tyrana Khana. Khana sem před lety vyhostil kapitán Kirk, čímž si vysloužil jeho touhu po pomstě.
Khanovi se podaří násilně zmanipulovat část posádky Reliantu a následně na jeho palubě uprchnout z planety. Silně ho zaujme projekt Genesis, což ho dovede k napadení stanice Regula I, kde se zmíněná technologie vyvíjí. Po nějakých těch oplétačkách, během nichž se do děje vloží Kirk se svou posádkou a lodí Enterprise, Khan torpédo skutečně získává. Příběh pádí do finále v mlhovině Mutara, v jejíchž kulisách proti sobě konečně stanou poškozené koráby s Kirkem a Khanem na palubách.
Z dnešního hlediska utrpěl Khanův hněv vlivem neúprosného zubu času, což je smrtící faktor právě pro sci-fi žánr. Samotné vizuální efekty paradoxně nedopadly nejhůře - průlety kosmických korábů, záběry na cizí planety a vesmírné souboje stále ještě dovedou upoutat pozornost, zvláště pokud si uvědomíme, za jakých podmínek v časech minulých obdobné filmy vznikaly. Dobře vypadá například působivá exploze torpéda Genesis nebo scéna, v níž je digitálně simulována terraformace.
Mnohem hůře jsou na tom logicky kostýmy, účesy a dekorace, jež bývají více ovlivňovány dobou, v níž film vzniká. Poněkud afektované herectví je rovněž poplatné době, což se týká především Ricarda Montalbána v památné roli Khana. Nic z toho naštěstí nemá vliv na vymazlené dialogy. Kapitána Kirka tradičně představuje William Shatner a Spocka Leonard Nimoy. Mimochodem, Leonard Nimoy ztvárnil Spocka v původním seriálu z roku 1966 a ke spolupráci si ho tvůrci přizvali i při tvorbě reebotu v roce 2009, což znamená, že je Spockovi věrný už páté desetiletí.
V samém úvodu článku jsem zmiňoval souvislosti s nejnovějším Star Trekem. Jelikož poprvé v historii série nejsou poslední dva filmy pokračováním, nýbrž novodobou předělávkou, dochází nejen k parafrázím, ale také k novému použití starých rekvizit. V Khanově hněvu i aktuální cestě Do temnoty se například vyskytuje jedna téměř totožná scéna, jíž věrní fanoušci rozpoznají hned v jejím prapočátku. Jedná se ale spíše o nostalgickou upomínku, než o bezhlavé plagiátorství. Nechte se překvapit, oč se jedná.Zbývá jediná otázka: který Star Trek máte nejraději vy?
