Psát recenzi na film Holy Motors, který měl podle mnohých vyhrát letos v Cannes Zlatou palmu, je hodně nevděčné. Jde totiž o kousek, jehož interpretace a jakákoli hodnocení jsou takřka nemožná a silně individuální. Ono jen vytvořit něco jako smysluplnou synopsi je značně obtížné. Když napíšu, že hlavním hrdinou je tajemný pan Oscar, který v průběhu dne absolvuje několik schůzek spočívajících v tom, že na každé z nich oblékne jiný kostým a hraje úplně odlišnou úlohu než na minulém dostaveníčku a snímají ho u toho neviditelné kamery, dostanu se zřejmě tam, kde mě tvůrci chtěli mít. Jediné, na čem se diváci shodnou, je nejspíše to, že Léos Carax, který snímek natočil, je výborný režisér. Všechny ostatní názory ale budou pravděpodobně diametrálně rozdílné a s největší pravděpodobností obhajitelné. Pokusím se tedy začít tím jednodušším. Jak už jsem zmiňoval, Holy Motors je ukázkou suverénního a sebevědomého režisérského řemesla, která nemá moc chyb. Tu pohltí diváka tísnivá atmosféra, tu naopak nádherný záběr nebo průlet kamery a v neposlední řadě také celkové řešení obrazové kompozice a práce s barevným spektrem. Holy Motors je kromě toho také nefalšovanou one man show režisérova dvorního herce Denise Lavanta. Ten mu dlouholetou důvěru splácí fantastickým výkonem a v průběhu necelých dvou hodin dokáže být zbídačeným žebrákem, vlivným ekonomem, přízrakem z kanálu nebo starostlivým otcem vyzvedávajícím na párty dceru. To vše s naprostou bravurou a nadhledem a ve všech rolích je důvěryhodný a charismatický. Je vidět, že natáčení si velmi užil. Ano, přítomnost Evy Mendes nebo Kylie Minogue (která také zazpívá) je moc fajn a příjemná, ale všichni další zúčastnění zkrátka blednou vedle hlavní hvězdy. Nutno ale říci, že to určitě byl tvůrčí záměr. Carax se v souvislosti s filmem nechal slyšet, že "filmy nedělá pro publikum, jelikož to je jen skupinkou lidí, kteří stejně brzy zemřou". A výsledek přesně tak vypadá. Pokud se odhodláte do kina, připravte se na vskutku jedinečný zážitek, protože Holy Motors bude asi to nejbizarnější, co jste letos viděli. Že to je tedy něco úplně jiného, než se běžně dostává do tuzemské kinodistribuce, je tedy zcela jasné. Už jsem se rozepisoval o tom, že interpretace obsahu je takřka nemožná. Stejně tak žánrové zařazení je jen mlhavé. Jde o sci-fi? Jde o komedii? Drama? Nebo snad má jít o podobenství? Chce tvůrce poukázat na to, že v dnešní době už vlastně nejsme sami sebou, ale pořád hrajeme role, které po nás někdo vyžaduje a už ani v soukromí pak nevíme, kým jsme? Těžko říct a nejspíš to bude ve výsledku od každého trochu. Nicméně sledovat tenhle slepenec epizod je hodně těžké a náročné. A to i vzhledem k tomu, že má bez pěti minut dvě hodiny. Tempo je totiž dost nevyrovnané a tak není neobvyklé, že po jednom zajímavém a svižném minipříběhu přijde nezáživný a poměrně nudný. Osobně mě třeba zaujaly epizodky s žebrákem / žebračkou (pohlaví se těžko určuje) a s kráskou a zvířetem, která je mimochodem podle mnohých kolegů volným pokračováním povídky Hovno ze snímku Tokio!. Obě mají slušné tempo, vtip, nadhled, jsou správně "ujeté" a mají i cosi jako pointu. Naopak úplný závěr s mluvícími auty a opičí rodině šel úplně mimo mě a jeho smysl jsem nepochopil (čímž ale neříkám, že tam žádný není). Holy Motors je typickou ukázkou filmu, nad nímž jednomu plesá srdce a s klidným svědomím ho označí za film roku, druhého naopak zcela míjí a nebojí se ho okomentovat jako psedointelektuální "srágoru". A oba názory je možné pár větami obhájit. To svědčí o tom, že jde o skutečný úkaz, o němž můžeme popsat mnoho a mnoho stránek hlubších studií, nejlepší je ho ale vidět a udělat si názor sám. Pokud se k tomu odhodláte, obrňte se trpělivostí, očekávejte nečekané a rozhodně neodcházejte před koncem, i když to k tomu mnohdy svádí. Možná budete nadšeni, možná budete znechuceni - chladnými vás to ale rozhodně nenechá.

Originální trailer filmu Holy Motors