Profesor Michael Armstrong (Paul Newman) je mladý a ambiciózní fyzik, který má před svatbou se svou asistentkou Sarah (Julie Andrews). Tedy ona si to aspoň myslí do doby, dokud nezjistí, že její vyvolený se na konferenci v Kodani chová poněkud podezřele a záhadně, což vyústí v jeho náhlý výlet do Východního Berlína, kde oznámí svoje přeběhnutí na druhou stranu železné opony. Sarah ho jako správná nastávající choť tajně následuje. Michael ji posílá okamžitě domů, ale srdci ženy neporučíš, byť patří čerstvému vlastizrádci. Naštěstí se brzy ukáže, že Michael zradil jen na oko a ve skutečnosti chce získat tajný vzorec k jednomu důležitému objevu. Na druhou stranu sám brzy pozná, jak chutná špionský chlebíček a že se bude muset ještě spoustu věcí za pochodu naučit - třeba jak zabíjet. Roztržená opona určitě nepatří k tomu úplně nejlepšímu od Hitchcocka. Na druhou stranu rozhodně není tak špatná, jak se o ní tvrdilo v době vzniku, kdy byla navzdory slušnému komerčnímu úspěchu považovaná za zklamání. Hlavní problém filmu je v tom, že vznikl v časech, kdy jeho tvůrce už neměl věci pevně pod kontrolou a musel čelit tlakům studia i svých hvězd. Na což Hitch rozhodně nebyl zvyklý. Ústřední dvojice rozhodně není ztělesněním typických hitchcockovských hrdinů. Paul Newman i Julie Andrews byli režisérovi víceméně vnuceni studiem, protože tehdy prostě frčeli. Hitchův favorit Cary Grant se tou dobou už cítil starý a ani nápad obsadit do hlavní ženské role hrdinku klasiky Na sever severozápadní linkou Evu Marie Saint neprošel. Nehledě na to, že Newman měl jako metodický herec potřebu kafrat Hitchovi do práce, trápit ho "zbytečnými" otázkami ohledně motivace své postavy a vlastně ani název filmu se mu nepozdával. Oba pak byli nespokojeni se scénářem, který v době začátku natáčení ještě nebyl doladěný (chybí víc typického humoru a vůbec větší hitchcockovská osobitost), ale kvůli dalším pracovním závazkům Julie Andrews se muselo jet podle něj. Na výsledku se určitě negativně podepsal i fakt, že Hitchcockovi chyběli tři dlouhodobí spolupracovníci - kameraman Robert Burks, střihač George Tomasini a hudební skladatel Bernard Herrmann, se kterým se režisér nadobro rozešel během vzniku snímku. Silnou stránkou Roztržené opony je navzdory všem možným nedostatkům (do očí bijící zadní projekce v šedesátých letech už prostě nebyly cool, stejně tak náhody jsou ještě dál za hranicí věrohodnosti než obvykle) její vysoká zábavnost. Zásadní scénou je určitě "nekonečné" vraždění policisty Gromka, které i bez doprovodné hudby naplňuje člověka hrůzou. Typický hitchcockovský mix humoru a napětí představuje jízda falešným autobusem do Berlína. A tak by se naštěstí dalo pokračovat. Když Oponu položíme vedle prakticky dokonalého Na sever severozápadní linkou, neobstojí. Na druhou stranu ještě pořád obsahuje spoustu výtečných scén i nápadů, má navzdory více než dvouhodinové stopáži solidní tempo a ani na chvíli nezačne nudit. Průměrný snímek Mistra napětí je prostě pořád mnohem zajímavější než drtivá většina dobové produkce. A proto mi nezbývá než jej doporučit.

Originální trailer filmu Roztržená opona