VYHRAJTE: 4 x DVD V zajetí démonů a 4 x 2 vstupy na předpremiéru filmu Annabelle
 
Sledujte filmserver.cz také na Facebooku!
Přihlásit Přihlásit přes Facebook | Registrovat
Dracula

Stroj času: Dracula

Vydáno: 02.04.2012 17:00 v sekci Recenze | Stroj času - Eduard Spáčil

První výlet do světa monster studia Universal nemůžeme začít nikde jinde než u jedné z nejzásadnějších hororových postav vůbec - hraběte Drákuly v podání legendárního deklamátora Bély Lugosiho.

DraculaRecenzoval/a Eduard Spáčil dne 02.04.2012 17:00. První výlet do světa monster studia Universal nemůžeme začít nikde jinde než u jedné z nejzásadnějších hororových postav vůbec - hraběte Drákuly v podání legendárního deklamátora Bély Lugosiho. Hodnocení: 0
SDÍLET:    
Snímek Dracula režiséra Toda Browninga jsme v naší dubnové sérii článků věnované klasickým hororům studia Universal nemohli vynechat, ani kdybychom chtěli. Byl totiž první a bez ohledu na to, jestli k němu byl čas milosrdný, či ne, jde o natolik významný počin v žánrových dějinách, že si pozornost i dnes bezpochyby zaslouží. Nemluvě o maďarském emigrantovi Bélovi Lugosim, pro kterého byl hrabě Drákula bezpochyby rolí životní.
Předloha(y)
Stejnojmenný román irského spisovatele Brama Stokera (za pozornost stojí, že je vyprávěn pomocí dopisů, telegramů, deníků a novinových výstřižků) vyšel v roce 1897, aby se stal okamžitě bestsellerem. První filmová adaptace vznikla v roce 1922 v Německu v režii legendárního expresionisty Friedricha Wilhelma Murnaua s Maxem Schreckem v hlavní roli.
Název Nosferatu a pojmenování hlavního hrdiny hrabě Orlok plus několik dalších úprav byly jen marné pokusy, jak zakamuflovat jednoznačné pirátství, protože autorská práva k předloze si tvůrci jaksi nezajistili. Vdova po spisovateli podala žalobu a soud rozhodl v její prospěch, což mimochodem mělo znamenat i nařízení, aby všechny kopie snímku byly zničeny. Naštěstí se tak nestalo.
Dva roky po Murnauově snímku měla v Anglii premiéru drákulovská divadelní hra Stokerova přítele Hamiltona Deanea. V roce 1927 na ni koupil práva americký producent Horace Liveright, který najal původně novináře a válečného zpravodaje Johna L. Balderstona, aby Draculu upravil pro uvedení na Broadwayi. Pro Balderstona to mimochodem znamenalo začátek kariéry v Hollywoodu, kde se stal později scenáristou hororových klasik Universalu jako Frankenstein, Frankensteinova nevěsta, Mumie a Draculova dcera.
Dracula měl premiéru 5. října 1927 v newyorském Fulton Theatre a dočkal se dvě stě šedesáti pěti uvedení. Poté se produkce přesunula do Los Angeles, San Francisca a dalších amerických měst. V hlavní roli se představil tehdy čtyřiačtyřicetiletý Béla Lugosi a jeho nemesis Van Helsinga hrál Edward Van Sloan. Oba si pak své role zopakovali i v adaptaci pro stříbrné plátno.
Cesta na plátno
O filmové verzi se v Hollywoodu uvažovalo už od okamžiku úspěšného uvedení hry v Londýně, jenže nastal problém s tím, jak zpracovat text předlohy pro potřeby němého filmu a jak se přitom také vyhnout cenzorskému dohledu. Nástup zvuku a uvolnění tlaku cenzury tyto obtíže odstranily. Studio Universal koupilo v červnu 1930 práva na knihu i hru za čtyřicet tisíc dolarů a o měsíc později už byl hotový scénář Dudleyho Murphyho, který ještě upravil Garrett Fort s režisérem Browningem, ale v titulcích snímku se objevil jen Fort.
Režisér si do hlavní role přál svého oblíbence a častého spolupracovníka Lona Chaneyho (hvězdu trháků jako Zvoník u Matky Boží či Fantom Opery), jenže ten trpěl rakovinou a v srpnu 1930 zemřel. Béla Lugosi rozhodně nebyl někdo, s kým by studio od počátku počítalo. Proti jeho obsazení byl i sám šéf produkce Universalu Carl Laemmle Jr..
Padala místo toho jména jako John Wray, Paul Muni, Conrad Veidt či John Carradine. Ten se role krvežíznivého hraběte dočkal později. Nakonec se tzv. screen testu zúčastnil i Lugosi a zvítězil. Snímek měl slavnostní premiéru v New Yorku 12. února 1931. Reklamní slogan zněl: "Příběh nejdivnější vášně, jakou svět kdy poznal".
Zaprášená relikvie?
A zbytek je už historie, chtělo by se napsat. Jenže ono to není tak jednoduché. V jednatřicátém snímek zafungoval znamenitě. Diváci se úspěšně děsili, kritici byli spokojeni, jak dokazují citace dobových recenzí. Vnímání dnešního diváka je ale někde úplně jinde, a tak se místo husí kůže může dostavovat spíše nuda nebo smích. Upřímně, nedivím se, Dracula rozhodně není dobrý odrazový můstek pro nováčka (na rozdíl od Frankensteina či Neviditelného muže) a mohl by ho od dalšího bádání mezi hororovými archiváliemi spíše odradit.
Důvodů je několik. Hlavní problém vidím v tom, že Tod Browning byl především režisér němých filmů a na novém kolbišti se rozhodně necítil jako doma. Snímek má skutečně uspávací tempo a je velmi statický. Za kamerou sice stál Karl Freund, jehož německá filmografie zahrnuje perly jako Metropolis či Poslední štace, takže atmosféra zejména v úvodu nechybí, jenže tvůrci jako by se báli film opravdu rozpohybovat, udělat z něj více než natočené divadlo.
Spousta scén je jakoby němá (a nemyslím tím jen absenci hudby, což byl jev na začátku třicátých let běžný), podivně zpomalená a spíše než na tvůrčí záměr ukazuje na nejistotu tvůrců. Navíc když už někdo mluví, deklamuje opravdu vel-mi zvol-na. Jestli se to dá ještě chápat u hlavní postavy, je to už těžko obhájitelné třeba u Sloanova Van Helsinga, který také jakoby se soustředil na pečlivou výslovnost každé hlásky, což dnes opravdu leckoho - včetně mě - přivádí k šílenství.
Dracula navždy
Naštěstí ale existuje spousta důvodů, proč Draculu jen tak odepsat nejde. Je mezi nimi určitě nápaditá výprava, která dostává prostor zejména v úvodní části v Transylvánii a pak také v samém závěru v podzemí Drákulova anglického sídla.
Rozlehlé místnosti úchvatně zpustošeného hradu včetně obří pavučiny nebo velikánské schodiště na konci představují fantastická filmová místa, kde byste rozhodně chtěli strávit více času, obzvlášť když se pak zbytek snímku odehrává v nudných salonech a pokojích. To, že se filmová adaptace držela raději divadelní hry než knižní předlohy, bylo bohužel dáno rozpočtovými omezeními.
Asi hlavním důvodem stávající obliby snímku je spíše než jeho filmové kvality výkon Bély Lugosiho. Je to rozhodně on, s kým dnes srovnáváme všechny další a další představitele hraběte Drákuly, ať už po stránce herecké nebo vzhledu. On byl kultivovaný záhadný cizinec v kápi, s dozadu vyčesanou a nagelovanou kšticí, omamným přízvukem a vysokým dobovým sexy faktorem. Aspoň to tedy píšou mé zdroje.
Mimochodem, Lugosiho postava neměla na rozdíl od svých nesčetných následovníků žádné falešné řezáky. Co se hereckého výkonu týče, z dnešního hlediska je už za hranicí parodie. Béla deklamuje jako šílený vesnický ochotník, jenže snad je to tím jeho silným přízvukem nebo uhrančivým pohledem, že byť se mu nejspíše budete smát, zapomenout na něj rozhodně nelze.
Soy Drákula
V dobách, kdy se o dabingu ještě nikomu nesnilo, řešil se problém cizojazyčných verzí pro důležité trhy paralelním natáčením ve stejných kulisách s jiným štábem. Stejně to probíhalo i u Draculy. Přes den tak točil Tod Browning, v noci zase režisér George Melford se španělsky mluvícím štábem ve španělštině. Mimochodem, on sám španělsky neuměl.
Hlavního hrdinu ztělesňoval Carlos Villarías, za pozornost však stojí především mexická krasavice Lupita Tovar. Jestli Villaríasův výkon nesnese s Lugosim srovnání, co se týče snímků samotných, spousta fanoušků tvrdí, že španělská mutace originál přesahuje, především díky své dynamické kameře. Záleží na vkusu každého, každopádně Melfordova verze je o celou půl hodinu delší!
Sequely
Pokračování na sebe navzdory úspěchu originálu dalo čekat dost dlouho, zejména kvůli problémům s cenzurou, jelikož mezitím už začal být aplikován produkční kodex. V roce 1936 vznikl snímek Draculova dcera, který navazuje přesně tam, kde Dracula skončil, a hrabě je tam celou dobu považován za opravdu mrtvého. Draculův syn z roku 1943 přivádí na scénu hraběte Alucarda (řekněte si to pozpátku), který v podání Lona Chaneyho mladšího (Vlkodlak) řádí v Americe.
Čtvrtým představitelem krvelačného hraběte u Universalu se stal ve dvou crossoverech Frankensteinův hrad a Drákulův dům John Carradine. Poslední řádění klasických monster se konalo v komedii Abbott a Costello se setkávají s Frankensteinem, kde si svou osudovou roli zopakoval sám Béla Lugosi.
Pokračování příště
Vzhledem k tomu, že Drákuly ani monster není nikdy dost, se k jednotlivým pokračováním ještě brzy vrátím na našem blogu. Byť tyto filmy samozřejmě vznikly hlavně za účelem vydělávání dalších peněz a většinou jen rozmělňují originál, přesto stojí za pozornost fanoušků.
Originální trailer filmu Dracula

VAŠE HODNOCENÍ FILMU:
Líbí se mi Nelíbí   Chci vidět Nechci vidět
0,0
NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
5 otázek pro umělkyni Piu Marais a režiséra dokumentů Doma Rotheroa
Téma: 5 otázek pro umělkyni Piu Marais a režiséra dokumentů Doma Rotheroa Přečtěte si pětici otázek, kterou jsme položili všestranné umělkyni Pii Marais a režisérovi dokumentárních i hraných filmů Domu Rotheroovi, kteří zasedli v porotě na letošním ročníku festivalu Fresh Film Festu. čtěte zde
Vydáno: 23.09.2014 17:28 v sekci Články | Publicistika
0
Mapy k hvězdám 10/10
Recenze: Mapy k hvězdám pálí romantické sny o Hollywoodu Nový film Davida Cronenberga Mapy k hvězdám měl premiéru na festivalu v Cannes, odkud si Julianne Moore odnesla hereckou cenu. Než vstoupí do české kinodistribuce, zahájí přehlídku Kamera Oko. čtěte zde
Vydáno: 23.09.2014 07:00 v sekci Recenze | Premiéry
0
Preview: Ostrava Kamera Oko
Preview: Ostravská Kamera Oko nabídne nového Cronenberga i X-Meny V pátek v Ostravě začíná šestý ročník Mezinárodního filmového festivalu Kamera Oko. Bohatý program nabídne třeba českou premiéru novinky Davida Cronenberga, maraton série X-men nebo prodlouženou verzi Nymfomanky. čtěte zde
Vydáno: 22.09.2014 17:00 v sekci Články | Publicistika
0
Box Office: 38. víkend
Box Office: Labyrint: Útěk přesprintoval Liama Neesona V souboji novinek uplynulého týdne zvítězilo na plné čáře další young adult sci-fi Labyrint: Útěk. To si udrželo spolehlivý náskok před druhým Liamem Neesonem a třetí novinkou, dramedií Co by kdyby. čtěte zde
Vydáno: 22.09.2014 07:00 v sekci Komentáře | Box office
0
Podzimní seriálový průvodce
Podzimní seriálový průvodce: 10 novinek, které si nalaďte Začíná nová televizní sezóna a s ní i nepřeberné množství způsobů, jak vyplnit dlouhé podzimní večery. My jsme pro vás vybrali hned deset novinek, které by v záplavě televizních pořadů nemusely zapadnout. čtěte zde
Vydáno: 21.09.2014 17:00 v sekci Články | Televize
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Preview: Digitální orgie v Drákulovi: Neznámé legendě (07.09.2014 13:10 v Radar | Preview)
- Stroj času: kultovní Noc oživlých mrtvol (27.06.2013 17:30 v Recenze | Stroj času)
- Stroj času: Vlkodlak (30.04.2012 13:00 v Recenze | Stroj času)
- Stroj času: Frankenstein (09.04.2012 13:00 v Recenze | Stroj času)

PREMIÉRA TÝDNE   37/2014

Labyrint: Útěk
6/10

Skupina několika chlapců je uzavřena v prostoru, který obklopuje záhadný labyrint, jenž je jedinou cestou ven, v další filmové adaptaci knižní série určené teenagerským čtenářům. Zaslouží si v množství konkurence vůbec pozornost?

AKTUÁLNĚ V KINECH

Kompletní seznam kinopremiér naleznete zde.

TV TIPY

VYCHÁZÍ NA BLU-RAY

Kompletní seznam vycházejících BD naleznete zde.

VYCHÁZÍ NA DVD

Kompletní seznam vycházejících DVD naleznete zde.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ FILMY (poslední týden)

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ OSOBY (poslední týden)

ČESKÉ TRAILERY

Železná srdce
V kinech od 13.11.2014
Šéfové na zabití 2
V kinech od 27.11.2014
Paddington
V kinech od 25.12.2014

NOVÉ FOTOGRAFIE

Rychle a zběsile 7 (11x)
Gotham (9x)
Taken 3 (3x)
Kingsman: Tajná služba (2x)
Plán (1x)
Jurassic World (1x)
Labyrint: Útěk (2x)
Mapy k hvězdám (1x)
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
filmserver.cz - o filmech víme vše
©2010-2014 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.