Když si na začátku snímku všimnete titulku Podle skutečných událostí, pravděpodobně se již za několik minut budete škrábat na hlavě. Těžko totiž uvěřit, že by život připravil dalšímu outsiderovi již tolikrát omletý příběh o tom, jak vysmívaný loser uznání dosáhl, pravou lásku nalezl a potlesku tribun se dočkal. Ale ač si filmaři děj určitě výrazně přibarvili a scenáristé autobiografii Douga Smithe s názvem Goon: The True Story of an Unlikely Journey into Minor League Hockey pohollywoodštili, základní klišovitá kostra zůstala true based. Ale jednosměrnost a předvídatelnost děje je to poslední, co by vás v tomto šíleném hokejovém klání mělo zajímat. Doug Glatt (Seann William Scott) je mladý americký Žid, hňup a životem zklamaný budižkničema. Jeho frustraci z toho, že nikam nepatří ani nesměřuje, vyléčí až náhoda během hokejového utkání místního týmu, kde se Doug zaplete do potyčky s rváčem hostujícího týmu, který si vyrazil na výlet do hlediště, aby pěstmi ukáznil provokující fanoušky. Douga, který vyhlášeného bitkaře bez mrknutí oka zatluče mezi sedačky si všimne trenér domácího mužstva a nabídne mu místo v týmu. Co na tom, že se ani neudrží na bruslích, jeho předností budou tvrdé rány. Po několika zápasech, kde se Dougovi boxerské schopnosti ukáží jako velmi neobyčejné, je draftován do kanadského týmu Halifax Highlanders, kde má jediný úkol - dělat ochránce kdysi hvězdnému útočníkovi, nyní jen nafoukané vyhaslé celebritě Xavieru Laflammeovi (Marc-André Grondin). Ten býval velkou nadějí až do chvíle, kdy jej na ledě tvrdě knock-outoval a téměř zabil nemilosrdný hokejový postrach a Dougův bitkařský idol Ross "The Boss" Rhea (Liev Schreiber). Od té doby se Xavierovi rozklepou kolena pokaždé, když se k němu na ledě jen přiblíží nějaký protihráč. A proto trenér povolal Douga, tvrdohlavého buldoka, který každého pokušitele, jenž se vystrašenému talentu pokusí rozcuchat účes, rozmázne o plexisklo - a postaví na tom svou hokejovou kariéru. Asi jste již pochopili, že snímek se nebere příliš vážně. Děj situovaný do hokejového prostředí, a přitom stěžejně založený na bitkách, by to bez humorné noty prostě neuhrál. Těžko říci, jestli jej tedy doporučit zarytým hokejovým fanouškům, nebo je naopak varovat. Severní Amerika s tím problém mít nebude, ale Evropan, respektive našinec, odkojený hravým technickým hokejem, kde od sebe rozhodčí odtrhují hráče ještě dřív než se k sobě stačí vůbec přiblížit a odhozené rukavice spatříme maximálně při oslavě vítězství, bude při pohledu na kanadská jatka spíše jímat nevěřícná hrůza, podobně jako čutálisty svého času u Shaolinského Fotbalu. Mít v týmu hráče jen proto, že se umí prát, to funguje v Kanadě a u Viťjazu Čechov, v našich podmínkách podobné boxerské vložky na led nepatří (někteří hráči si pak vylévají nahromaděný vztek na nebohých důchodcích na přechodu, ale to již odbočuji). Jenže do role Mirastyho, Yablonskiho a jiných zákeřných agresivních vypatlanců je situován hlavní "záporák" snímku, obávaný vyrážeč zubů Rhea ve vynikajícím vousatém podání Schreibera, naopak Doug je ten hodný, ten který rvačky nevyvolává, pouze masakruje agresory, aby ochránil slabší. Proto mu my, i jako diváci nezvyklí na krvavé hokejové pěstní souboje, nakonec budeme ležet u nohou a doufat, že tomu druhému vytluče co nejvíc zubů. Nezkušený režisér Michael Dowse výborně mixuje vtipné momenty s patosem a svižně snímané (a bezostyšně krvavé) rvačky mají údernost prvotřídních boxerských dramat. Příběh postupně směřující k bitce dvou rváčských velikánů Douga a Rosse "The Bosse" dokáže vyburcovat tolik fandících emocí, že když ti dva konečně stanou proti sobě uprostřed hučící haly, divák se začne ošívat blahem v očekávání něčeho opravdu velkého, podobně jako když Rocky předstoupil pomstít kamaráda proti Ivanu Dragovi. To, který tým nakonec vyhraje zápas a postoupí do vysněného play-off, už nikoho prakticky nezajímá. Příjemným překvapením je pak herecký výkon Seanna Williama Scotta. Herec zaškatulkovaný do poloh stifflerovských zmetků je v roli lehce natvrdlého, naivního a upřímného dobráka Douga prvotřídní a naznačuje, že by jednou mohl zazářit i v opravdu vážných a náročnějších rolích. První krůček udělal velmi úspěšně. Dojem z výtečně obsazených a zahraných vedlejších postav pak trochu kazí přehrávající spoluautor scénáře Jay Baruchel v karikaturní a otravné roli sprostého a oplzlými gesty a narážkami neustále hýřícího nejlepšího kámoše hlavního hrdiny. Ve výsledku je Goon sice obyčejné komediální sportovní drama, ale situované do atraktivního retro prostředí nižší kanadské hokejové ligy a vymačkávající maximum z šablonovitého příběhu o outsiderově cestě ke štěstí, které zaručeně nebude nikoho nudit. Pro fandy nejen hokejových bitek povinnost, pro všechny ostatní tip na (bolavé) zpříjemnění večera.

Originální trailer filmu Goon