Stroj času: Obchod za rohem

Když se staromilci rozčilovali, že populární romantická komedie Láska přes internet s Meg Ryan a Tomem Hanksem bezostyšně vykrádá další poklad z černobílých archivů, Lubitschův Obchod za rohem, zapomněli, že sám Ernst Lubitsch natočil adaptaci maďarské divadelní hry od dramatika Miklose Laszla. Alfred Kralik (James Stewart) je budapešťský obchodníček. Klara Novak (Margaret Sullavan) je nová prodavačka v obchodě Matuschek & Co. On už od pohledu nesnáší ji, ona nesnáší jeho, a tak se obchod na růžku stane epicentrem jejich dohadování, handrkování a rozmíšek. On si dopisuje s tajemnou neznámou, bystrou dívkou, kterou nikdy nepotkal, ona má záhadného pen-frienda, s nímž si dokonale rozumí mezi řádky, ale nezná z něj víc než sklon jeho písma. Divák nemusí mít doktorát z logiky, aby došel k závěru, komu naši protagonisté píšou. Klara Novak: Veškeré mé vědění pochází z knih. Nedávno jsem četla román o krásné francouzské herečce. Když chtěla vzbudit zájem muže, chovala se k němu jako ke psovi.
Alfred Kralik: A vy jste se ke mně chovala jako ke psovi.
Klara Novak: Ano, ale namísto, abyste mi olízl ruku, jste začal štěkat. Konverzační válka mezi pohlavími, zpočátku se nenávidí, nakonec se milují. Přesně jeden z věčných vzorců romantických filmů, které nestárnou ani pro dnešního diváka uvyklého na masivní armády triků. Obchod za rohem ale na rozdíl od dalších svých remakeů (např. In The Good Old Summertime s Judy Garland z roku 1949) je prodchnut jemným melancholičnem a podvratnými sociálními akcenty. Drsný kapitalismus třicátých let bez záchranných lan a období celosvětové hospodářské krize jsou sice jen tapetou, kolem níž Lubitsch lehkonoze našlapuje, ale na diváka romantické komedie dolehne tíže lidského bytí tím více, že takovou nesentimentální tvrdost u prostého příběhu o lásce nečeká. Svým způsobem je to ve svém žánru unikát, protože pod tou vší vtipnou a rozkošnou karamelovou slupkou se skrývá hořký vánoční příběh, v němž kromě ekonomických pohrom nechybí ošklivá nevěra či pokus o sebevraždu. "Nechávám pracovat fantazii publika. Ale copak za to můžu, když si mé návrhy špatně vyloží?"
Ernst Lubitsch Ernst Lubitsch, rodem Berlíňan a srdcem Evropan, začal Obchod za rohem točit několik měsíců po svém fenomenálním úspěchu s Ninočkou a natočil jej za necelých 28 dnů, se skromným rozpočtem 500 tisíc dolarů. V roce 1940 na předpremiéře pro novináře řekl, že je to jen malý, nenápadný příběh s určitým kouzlem, žádný velkofilm. V Lubitschově biografii Smích v ráji (Laughter In Paradise) ale uvádí, že co se týče lidské komedie, v žádném jiném filmu se mu nepodařilo vystihnout lidskou podstatu, její zvláštnosti a drobné podivnosti, tak jako v Obchodě za rohem. A má pravdu, tento nenápadný snímek není jen fádní romantickou komedií s půvabným konverzačním ping-pongem a válkou pohlaví, dotvářejí jej spodní proudy ironie, jemné kritiky lidské povahy a celý regiment nerudovsky črtaných vedlejších figurek, které harmonicky doplňují ústřední duo. Zejména James Stewart, který ten samý rok vyhrál Oscara za Příběh z Filadelfie, je coby Alfred tradičně nepřekonatelný, a je zbytečné plýtvat dalším odstavcem adorujících adjektiv. Je ale potřeba zmínit zvláštní, netradiční souhru s Margaret Sullavan, které sice chybí prvoplánově třeskutá chemie osudových partnerů, kteří se pro sebe narodili, ale přesto jde o jeden z nejzajímavějších párů stříbrného plátna počátku čtyřicátých let. S Obchodem za rohem je to trochu podobné jako s Ecovými romány. Můžete je vnímat jednoduše jako netradiční detektivky, jako filozofické bádání nad smyslem dějin, lidské podstaty či umění zasazené v narativním rámu. Podobně zrádná a obojaká je i Lubitschova kontinentální romance. S Ernstem Lubitschem vždy navíc dostanete onen "Lubitsch Touch", dotyk génia.

Původně to byla jen chytlavá fráze, kterou kdysi vymyslel studiový PR pěšák pro pozvednutí Lubitschovy slávy, ale s každým dalším filmem se naplnila skutečným obsahem a stala se trademarkovým mixem, který se skládá z takových ingrediencí, jakými jsou subtilní humor, sofistikovanost, nonšalantní elegance, motto, že na filmové scéně není malých rolí, a především kouzlo atmosféry, kterou nelze rozložit na analytické kostičky ani uměle postavit na place. Buď je, nebo není. S Ernstem Lubitschem prostě je.