Nemyslel jsem si, že se budu někdy zastávat filmu Shawna Levyho, neslavně proslulého patlala, jehož filmografie zahrnuje skvosty jako Velký tlustý lhář, Líbánky, Růžový panter či Noc v muzeu. Nebo Noc v muzeu 2. Tento člověk nemá problém nalákat světové hvězdy, sehnat velký rozpočet na herce i triky, a pak to celé zabít. Což zdaleka neznamená, že by na jeho dílka nechodili diváci. Ti náročnější nebo nedejbože kritici ale pravidelně trpí. Přesto hodnocení jeho snímků pomalu, ale jistě roste (viz zde). Nevěřící Tomáše by na Ocelovou pěst mohlo nalákat jméno výkonného producenta Stevena Spielberga - jenže to po letošních Transformers 3 a především propadáku Kovbojové a vetřelci zase tolik neznamená. Na rozdíl od zmíněných dvou kousků, kde zjevně nechal svým režisérům až příliš velkou volnost, to ale tentokrát vypadá, že z po všech stránkách průměrného Levyho vymačkal jeho životní výkon. Samozřejmě netuším, jak to v zákulisí opravdu probíhalo, ale výsledek této teorii plně odpovídá. Příběh je založen částečně na povídce pro sci-fi žánr velmi inspirativního autora Richarda Mathesona Steel. Scénář je sbírkou prakticky všech klišé filmů o napravování nezdárných otců, kteří si hledají cestu ke svému dítěti. Originální je, že tam tvůrci přihodili box. A roboty. Výsledek je tudíž něco mezi Stalloneho klasikou Rocky (Sly boxuje), propadákem Do útoku (Sly soutěží v páce a bojuje o svého syna) a Bayovými Transformers (kamarádění kluka s robotem). Charlie (Hugh Jackman) býval kdysi slibný boxer. Jenže v roce 2020 už lidský box nefrčí a místo lidí do sebe mlátí roboti. Bývalý talent tak jezdí po různých pochybných přehlídkách a soutěžích a jeho roboti dostávají většinou pořádně zabrat. Třeba když je na rohy nabere rozzuřený býk. Když se v Charlieho nikam nesměřujícím, osamělém životě objeví syn Max, vidí v něm nejdříve jen malého otravu a poté příležitost, jak se dostat k penězům, které kvůli své nerozvážnosti dluží, kam se podívá. Samozřejmě že Charlieho čeká prozření. Uznávám, nezní to nijak extra lákavě, ale Shawn Levy má naštěstí tři esa v rukávu. První je samozřejmě Hugh Jackman, který má pořád charisma na rozdávání (a fyzičku k závidění), a i když víte, jak se jeho postava musí vyvíjet, nepřestává vás ani na chvíli bavit. Ano, touto dobou už měl hrát v úplně jiných filmech a plýtvá zde energií, ale bez něj by byl snímek poloviční. Stejně jako bez dobře obsazené klíčové role jeho synka Maxe, kterého Dakota Goyo hraje sympaticky přirozeně a chemie s jeho filmovým otcem i robotem Atomem šlape na plné obrátky. Navíc je velmi snadné se s ním ztotožnit, protože který (dnes už dospělý) kluk nikdy nezatoužil mít svého robota? Ideálně ve dvanácti letech? A pak jsou tu samozřejmě samotní plecháči. Mají osobnost, charisma a jejich vzájemné mlácení vypadá opravdu přesvědčivě, fyzicky. Finální souboj ve vás dokáže vzbudit prakticky stejné emoce jako jakýkoliv závěrečný match Rockyho Balboy. Aby ne, když poradcem byla boxerská legenda Sugar Ray Leonard. Celý film působí dojmem, jako by osmdesátá léta nikdy neskončila, a tudíž je možné vršit jedno klišé na druhé a spoléhat na herce a efektní roboty, že to ustojí. A oni to opravdu většinou zvládnou. Jasně, scény s Charlieho láskou Bailey nejsou zrovna přesvědčivé a snad ani nemohou, protože Charlie by musel být opravdu moc hloupý, aby někoho takového opouštěl. Ale i navzdory této nepravděpodobné podzápletce to nejdůležitější, tedy rodící se vztah otce i syna, funguje, jak má. Bez ulepenosti a trapnosti. V okamžicích, kdy Maxův nalezený robot Atom začíná "trénovat" na zápasy anebo leze do ringu, vás má režisér na lopatě, ze které vás hned tak nepustí. Je třeba pochválit trikaře, že se nespolehli na stále častější čistě počítačovou animaci, protože roboti, jejich pohyby a chování působí opravdově. Nějakým od pohledu rozeznatelným pixelům bychom přece jen tak nefandili.

Český trailer filmu Ocelová pěst Snímek bude v našich kinech uvedený vzhledem ke své cílové skupině převážně s dabingem, což by mohl být problém - protože česky namluvený trailer mě trochu děsí. Sám jsem film viděl v originále a obří plátno londýnského IMAXu mu velmi slušelo. Vzhledem k tomu, že Ocelová pěst i u nás v IMAXu poběží, navíc údajně s dabingem i v titulkované verzi, máte mé vřelé doporučení. A pokud máte nějaké děcko, ideálně kluka, rozhodně ho nezapomeňte doma. A jestli umí číst, tak na titulky s ním.