V roce 1994 objevil francouzský archeolog Chauvet v malebném údolí řeky Ardeche jeskynní komplex, v němž narazil na fascinující objev. Nalezl zde kolekci jeskynních maleb, které jsou několik desítek tisíc let staré. Kromě nich vypátral i další stopy po životě tehdejšího člověka a zvířat, která ho obklopovala. Vzhledem k tomu, o jak křehký materiál se jedná, je tato pozoruhodnost veřejnosti nepřístupná. Německému režisérovi Werneru Herzogovi se přesto podařilo získat povolení a ve fascinujících prostorách natáčet. Aby byl divácký dojem úplný, vsadil dnes už klasik (nejen) evropské kinematografie na prostorový formát 3D. A evidentně věděl, co dělá, protože právě tato technická vymoženost, která v současnosti působí už skoro jako nadávka, posouvá celkový zážitek do jiné dimenze. Díky ní totiž máte opravdu pocit, že jste přímo v jeskyni a skutečně si ji můžete celou tzv. "osahat". Veškeré interiérové záběry berou dech a mnohdy se možná přistihnete, jak na vše zíráte s otevřenou pusou. Tvůrce stlačil na minimum i veškerou umělou pomoc a všechno nechal na přírodě. Svícení pouze baterkou, přirozené ozvučení vody kapající z krápníků a nádherné obrázky všeho, co je v jeskyni k vidění, jen umocňují dojem divácké zúčastněnosti. Pokud trpíte klaustrofobií, mějte se na pozoru, neboť není vyloučeno, že i v sebevětším kině se tato nepříjemnost ozve. Skutečně až tak autenticky vše působí. Jestli celý objev není fake, je ohromující, co všechno dokázali naši prapra (a tak dále) předci vymyslet a vytvořit. Nádherné kresby koní, lvů a dalších živočichů, zachovalé zkameněliny stop a jiných částí zvířecích těl, to vše v tomto nenápadném skalním monumentu najdete. Je ale jasné, že na stopáž hodiny a půl by ani ta sebekrásnější procházka nevystačila. Proto si Herzog vypomohl tím, že celek prokládá různými promluvami renomovaných vědců a historiků. A v těchto momentech se nachází malý kámen úrazu. Všichni zpovídaní jsou tak zapálení pro věc, že se až příliš křečovitě snaží vystoupit z pomyslné škatulky "nudný a suchý vědec / historik". Neustále se tak pokouší tu více, tu méně úspěšně vtipkovat, přehnaně gestikulovat, jeden z nich dokonce názorně předvede, jak létal takový pravěký oštěp. I když uznávám, že zrovna u toho jsem se pobavil asi nejvíce. Přesto nepatří tyto pasáže mezi úplně povedené. Nejroztomilejší tak zůstává jazyková stránka všech monologů. Několik odborníků mluví legrační angličtinou s těžkým přízvukem, jiní se o ni pokouší, aby za chvilku přešli do rodné řeči. Vše navíc podmalovává režisérův komentář, taktéž s těžkým přízvukem. Tvůrce pojal dokument malinko svérázně a občas jeho komentář sklouzává k něčemu, co by se dalo nazvat autorskou esejí. Některé jeho promluvy jsou osobitou úvahou nad lidskou kulturou jako takovou a tím, kam se lidstvo za miliony let od vzniku světa (ne)posunulo. Tyto pasáže nejsou vyloženě špatné, ale některé diváky budou nepochybně nudit. Stejně tak se někomu nebude úplně líbit postskriptum celého filmu, které vyznívá lehce zbytečně, lacině a samoúčelně. Jestliže v interiérech je 3D parádní, ve zbytku snímku už tak nefunguje. Je rozmazané a zkrátka ne zcela dokonalé. Hlavně ale nemá co zajímavého ukazovat. To všechno se však dá s klidem odpustit, protože zmiňované scenérie z jeskyně vše bohatě vynahradí. Za zmínku rozhodně stojí i famózní orchestrální hudba, která je temná a tajemná zároveň a výborně ladí s podobnou atmosférou jeskyně. Závěrem se neubráním jedné poznámce k české distribuci filmu. Společnost Artcam se nijak netají tím, že by Jeskyni zapomenutých snů ráda nabídla k možnostem školních projekcí. Osobně se mi tento krok nejeví příliš šťastným, protože se nejedná o úplně běžný dokument, jak je v širokém smyslu slova chápán. Tady je totiž potřeba přemýšlivější divák, který skousne režisérův náhled na svět a hledá něco více než jen "ulití z nepříjemných předmětů". Nehledě na primární, skoro až pejorativní význam sousloví školní projekce.
Český trailer filmu Cave of Forgotten Dreams Jeskyně zapomenutých snů je hodně unikátní film, který můžu doporučit i těm největším odpůrcům přírodních dokumentů. Werner Herzog stvořil dílo, které stojí za pozornost a i díky brilantnímu technickému zpracování budete moci s ne až tak velkou nadsázkou říci: "Já tam byl". Jinak se totiž do tohoto krásného místa nemáte šanci dostat. Tak ji nepropásněte.