Falešná kočička (sobota 8. 9., Prima, 16.20 - 18.55 / neděle 9. 9., Prima Max, 10.40 - 12.55)

Československá komedie je svéráznou variací na slavný Pygmalion, což by po více než osmdesáti letech od jejího vzniku mělo být tím největším lákadlem. Je pochopitelné, že režie Vladimíra Slavínského zastarala, když ani ve své době nebyla nijak dokonalá, tempo je nicméně slušné, pohodová atmosféra a celkový nadhled skvěle fungují i dnes a zápletka je jednoduchá, ale účinná. Největším trumfem ovšem zůstávají břitké a úderné dialogy, které mají náboj a ze situačního a slovního humoru těží skoro maximum. V hlavní roli exceluje Věra Ferbasová, jíž zdatně sekundují mimo jiné Oldřich Nový, Antonie Nedošinská nebo Jára Kohout. Zajímá-li někoho, jak vypadala lidová zábava těsně před vyhlášením Protektorátu, je tento počin ideální ukázkou.  

Zajímavost: Film je adaptací divadelní hry Josefa Skružného.

Ukázka z filmu Falešná kočička Fakjů pane učiteli 2 (Fack ju Göhte 2) (sobota 8. 9., Prima Cool, 20.00 - 22.35)

Pokračování v našich končinách poměrně populární německé komedie jede prakticky ve stejných kolejích jako první díl, takže ty, kterým se líbil, nezklame. Režii a scénář znovu obstaral Bora Dagtekin, který se opět spolehl na naprosto šílenou zápletku, nekorektní a dost vulgární humor a svěží tempo, v němž naštěstí není moc prostoru na nudu a přemýšlení o nesmyslnosti celého příběhu. Tentokrát přidal ještě exotické prostředí, které mu nabídlo nové možnosti situačního humoru. Hlavní roli samozřejmě ztvárnil Elyas M'Barek, vedle něhož nechybí Karoline Herfurth a parta známých rošťáků. Nic originálního se samozřejmě nekoná, pohodová atmosféra a celkový nadhled ale stále fungují. Více se o solidním sequelu dočtete v naší recenzi.

Zajímavost: Film překonal německý rekord v tržbách za první víkend, když vydělal skoro osmnáct milionů euro.

Oficiální český trailer filmu Fakjů pane učiteli 2 / Fack ju Göhte 2
Volyň (Wolyn) (sobota 8. 9., ČT art, 21.55 - 00.20)

Dva roky staré nenápadné polské historické drama není jednoduchou podívanou, trpělivým divákům se ovšem odvděčí silným zážitkem. Režisér a scenárista Wojtek Smarzowski v něm vychází ze skutečné události a hodně věrně v něm ukazuje, jak (ne)fungovalo soužití Ukrajinců a Poláků v jedné vesnici. To tedy znamená, že upoutá syrovou atmosférou, brutalitou a až nepříjemnou autenticitou. K tomu si pomáhá tklivou hudbou, nádhernou kamerou, která kreslí vskutku fascinující obrazy a extrémně pomalým tempem, které ale ne každý vydrží, protože vzhledem ke snaze o historickou věrnost jsou vztahy mezi postavami propracovány opravdu detailně a nikam se nespěchá. Určité rozpaky, které mohou nastat i v kombinaci s lehce přetaženou stopáží, pak do značné míry kompenzuje samotný závěr, který je působivý, zároveň ale těžce depresivní a hodně násilný a nekompromisní. V pro našince neznámém obsazení jednoznačně upoutá vynikající Michalina Labacz. Náročnější a smutná podívaná na sobotní večer.  

Zajímavost: Zatímco polští diváci, kritici i historici přijali snímek pozitivně, na Ukrajině se na žádost ministerstva zahraničí skoro nepromítal.

Originální trailer filmu Volyň / Wolyn Průseráři (Botte di Natale) (neděle 9. 9., Kino Barrandov, 13.45 - 15.55)

Pod alternativním a trochu zavádějícím tuzemským názvem Blb a blbec najdete v programu poslední společný film legendární dvojice Bud Spencer a Terence Hill. Druhý jmenovaný se usadil i na režijní stoličku a k dispozici dostal scénář, který napsal jeho syn Jess. Ten ho naštěstí uzpůsobil věku obou protagonistů, takže do jako vždy jednoduchého příběhu přidal dost sebeparodických prvků, několik decentních odkazů na jejich předchozí snímky, v závěru se dokonce dostaví trocha nostalgie a samotný závěr je možná až moc dojemný. Nechybí samozřejmě ani bitky, které už logicky nemají onen náboj a zřejmě záměrně působí trochu dýchavičně a utahaně. Tempo je ale dost svižné a celé to má potřebný nadhled, takže většina humoru nepůsobí trapně, a i když se některé vtípky opakují, tolik to nevadí. Za nejlepšími počiny oblíbeného dua ten závěrečný v mnohém zaostává a není tak výrazný, jako zakončení jedné éry ale funguje více než dobře. Nostalgický tip.

Zajímavost: Snímek je osmnáctou spoluprací populární dvojice.

Ukázka z filmu Průseráři / Botte di Natale
Roger Waters: The Wall (Roger Waters: The Wall) (neděle 9. 9., ČT art, 20.20 - 22.30 / úterý 11. 9., 23.40 - 01.50)

Britský hudební dokument mapuje turné, které absolvoval zakladatel legendární skupiny Pink Floyd Roger Waters k jednomu z nejlepších alb historie, které dalo filmu i název. Sám interpret se společně s debutantem Seanem Evansem chopil i režijních otěží, což je na výsledku dost znát, protože geniální hudební čísla a velkolepé pódiové projekce a atrakce jsou prostříhávány se vzpomínáním muzikanta na dětství a objížděním míst, která na něj měla vliv a mají pro něj velký význam. Právě tyto části nejvíc ruší, protože je z nich až moc znát tvůrcovo velké ego, někdy jsou prvoplánově dojemné a některé rozhovory nemají zásadní význam, takže bychom se bez nich obešli. Samotná koncertní show je ale natolik fascinující a unikátní, že všechno převyšuje a zanechá v divákovi veskrze pozitivní dojmy, jen možná kdyby šlo čistě o záznam koncertu, bylo by to úplně dokonalé. Legenda na konec týdne. 

Zajímavost: Snímek se natáčel ve třech městech na dvou kontinentech mezi lety 2010 - 2013.

Český trailer filmu Roger Waters: The Wall / Roger Waters: The Wall
Podivné vyšetřování (Indagine su un cittadino al di sopra di ogni sospetto) (neděle 9. 9., ČT2, 21.40 - 23.30 / pondělí 10. 9., 23.25 - 01.15)

V našich končinách jen minimálně známý italský thriller si v roce 1971 odnesl Oscara za nejlepší zahraniční film a bylo to naprosto zasloužené. Režisér a spoluscenárista Elio Petri v něm zaujme bizarní kafkovsko-orwellovskou atmosférou, kterou umocňuje jako vždy výtečnou hudbou Ennia Morriconeho, a příběhem, který je natolik svérázný a "úchylný", že naprosto fascinuje. Zároveň ale funguje jako brutální a mrazivá společenská satira, na jejímž vyznění se toho za uplynulá léta bohužel příliš nezměnilo, ba naopak. Výsledek pak na zcela jinou úroveň posouvá absolutně démonický a geniální Gian Maria Volontè v hlavní roli, který si zkorumpovaného a mocného policistu totálně užil a udělal z něj groteskní postavu bezskrupulózního gaunera. Vyznění je možná až moc levicové a typicky italských přehnaných emocí a s nimi spojeným přehráváním je tu přespříliš, to ale na výborném výsledku nic nemění. Televizní rarita.  

Zajímavost: Tvůrce získal hned dvě ceny na festivalu v Cannes.

Originální trailer filmu Podivné vyšetřování / Indagine su un cittadino al di sopra di ogni sospetto
Varieté (Burlesque) (pondělí 10. 9., Nova Cinema, 20.00 - 22.20 / úterý 11. 9., 14.05 - 16.25 / středa 12. 9., 10.45 - 13.05)

I přes solidní hodnocení upadl osm let starý muzikál v zapomnění a dnes se moc nepřipomíná. Těžko říct, co je tím hlavním důvodem, faktem nicméně je, že režisér a scenárista Steve Antin se v něm nijak netrápil příběhem, který je prostinký a primitivní možná i na samotný žánr, takže opravdu ničím nepřekvapí. Dojem naštěstí vylepšuje specifickou atmosférou starých kabaretů, výpravou a hudebními čísly, která jsou nápaditá a poměrně různorodá. Tím nejlepším je ovšem obsazení, v jehož hlavních rolích se objeví Christina Aguilera a Cher, které umí hrát, především ale výborně zpívají, takže i těm nejlacinějším textům dodají své charisma a určitou důvěryhodnost. V dalších úlohách se pak mimo jiné objeví Stanley Tucci, Kristen Bell, Eric Dane nebo Alan Cumming. Nenáročná oddechovka na pondělní večer.

Zajímavost: Většina šatů Cher pocházela z jejího vlastního šatníku.

Originální trailer filmu Varieté / Burlesque Klec (La cage) (pondělí 10. 9., ČT2, 21.55 - 23.25)

Nejen u nás absolutně neznámé francouzské drama z poloviny sedmdesátých let je hodně svéráznou vztahovou studií, kterou ocení spíše náročnější diváci. Režisér a spoluscenárista Pierre Granier-Deferre v něm totiž zpočátku láká na odlehčenou podívanou a připomíná klasické romantické komedie, postupem času ale vládu přebírá značná ironie a dusná atmosféra, která stále houstne a je až mrazivá, aby se v závěru znovu proměnila na absurdně komickou. Hlavní role obstarali výborní Lino Ventura a Ingrid Thulin, na něž je upřená veškerá pozornost a nikdo jiný vedle nich prakticky nevynikne. Škoda jen, že i přes krátkou stopáž se tvůrce nevyvaroval hluchým místům a spoléhal se až moc na pomalé tempo. Hodně unikátní záležitost.

Zajímavost: Premiéru si snímek odbyl 11. června 1975.

Ukázka z filmu není dostupná.

Švéd v žigulíku (úterý 11. 9., ČT2, 21.00 - 22.05 / středa 12. 9., 16.25 - 17.30)

Tuzemský dokument je přínosný v tom, že poukazuje na to, jako moc se (ne)změnila postkomunistická společnost. Na příběhu švédského manažera, který přišel automobilku Lada zachránit před krachem, předvádí režisér a scenárista Petr Horký dnešní Rusko, které je plné protikladů a zdánlivě nepochopitelných rozhodnutí a činů. Navíc se mu do snímku podařilo dostat jízlivý a podvratný humor, který spočívá ve způsobu snímání jednotlivých postav a v tom, v jakém prostředí jsou zachycovány a co se za nimi děje. Pozitivem je také to, že vzhledem ke krátké stopáži se dostane jen na to podstatné, nic se neopakuje a divák má pocit, že téma, které není tak nosné, se vyčerpalo skoro na maximum, aniž by nudilo. Příjemný a nenuceně vtipný dokument.

Zajímavost: Bo Andersson, který je hlavním hrdinou filmu, chtěl soudně zabránit jeho promítání.

Oficiální trailer filmu Švéd v žigulíku Červená (středa 12. 9., ČT art, 20.20 - 21.45)

Česko-slovenský dokument z loňského roku, který si ve své kategorii odnesl Českého lva, sleduje osudy fenomenální operní pěvkyně Soni Červené, která je v zahraničí nepochopitelně slavnější než ve své vlasti. Režisérka a scenáristka Olga Sommerová v druhém plánu nabízí i pohled na pohnuté dějiny Československa, které život pěnice do značné míry kopíruje. Jak je u autorky zvykem, důraz je kladen na silnou ženskou osobnost, kterou formují zásadní historické okamžiky, zároveň nepotřebuje nějaké manýry k tomu, aby zdůraznila to, co potřebuje a naopak nechává promlouvat zpovídanou, zařazuje archivní záběry a fotografie a snímá místa, která mají pro její život zásadní význam. Škoda jen, že režisérka dost opakuje informace z cyklu krátkých dokumentů Moje 20. století a o charismatické ženě se znalejší divák nedozví vůbec nic nového. Ti, kteří se zmíněným cyklem zkušenosti nemají, ale budou výrazně spokojenější. Portrét silné osobnosti, kterých naše země mnoho nemá.

Zajímavost: Kameru držela režisérčina dcera Olga Špátová.

Originální trailer filmu Červená