Recenze: Jak moc šílených je 8 hlav šílenství?

Vydáno: 15.10.2017 14:00 - Jan Varga | foto: facebook tvůrce

Sovětská básnířka Anna Barkovová strávila většinu života v komunistických lágrech a ve vyhnanství. V českém filmu režisérky Marty Novákové ji ztvárnila zpěvačka Aneta Langerová. Jak se obě dámy s tak náročným úkolem vyrovnaly?

8 hlav šílenstvíRecenzoval/a Jan Varga dne 15.10.2017 14:00. Sovětská básnířka Anna Barkovová strávila většinu života v komunistických lágrech a ve vyhnanství. V českém filmu režisérky Marty Novákové ji ztvárnila zpěvačka Aneta Langerová. Jak se obě dámy s tak náročným úkolem vyrovnaly? Hodnocení: 1
8 hlav šílenství
8 hlav šílenství
Drama
Česká republika, 2017 , 90 min.

Režie: Marta Nováková
Scénář: Marta Nováková
Kamera: Lukas Hyksa
Hudba: Vladivojna La Chia
Herci: Aneta Langerová, Viktorie Čermáková, Pavel Zedníček, Zuzana Fialová, Luboš Veselý, Filip Rajmont, Miroslav Táborský, Marie Stípková, Martin Sitta, Tomáš Jeřábek, Lukáš Jůza

Česká premiéra: 12.10.2017

Hodnocení: 2/10
Anna Alexandrovna Barkovová byla ruská básnířka a novinářka, která žila v letech 1901 až 1976, a coby osoba režimem natřikrát odsouzená k mnohaletým odnětím svobody strávila přes dvacet let svého života v pracovních táborech nebo ve vyhnanství. Jejím osudem se zabývá český film režisérky a scenáristky Marty Novákové 8 hlav šílenství.
 
Fotografie z filmu  / 8 hlav šílenstvíMarta Nováková natočila svůj absolventský film na FAMU s názvem Marta již před jedenácti lety a 8 hlav šílenství je její první autorský počin od té doby. Na snímku údajně pracovala devět let, přičemž značnou část té doby zabrala pečlivá příprava, zahrnující mimo jiné i cestování po Sibiři a po stopách pracovních táborů Gulagu a studium dobových dokumentů. A do hlavní role obsadila zpěvačku Anetu Langerovou.
 
Titulních 8 hlav šílenství jednak odkazuje na název jedné z povídek, kterou Anna Barkovová napsala, a zároveň na osm kapitol, do nichž je film na přeskáčku řazen. Na přeskáčku znamená, že film začíná první cestou Anny do pracovního tábora, pokračuje jejím dětstvím, a i nadále se vyvíjí podobně nelineárně. Jinak je snímek inzerován jako „průřez šíleným 20. stoletím v Rusku a SSSR“ a jako „netradiční životopis“, přičemž slovo „netradiční“ je ještě hodně slabé slovo pro popis filmu, jenž svou formou připomíná spíš dekonstrukci životopisu a balancuje na hraně uměleckého experimentu, který je místy opravdu hodně divný a bizarní.

Například s obdobím, kdy Barkovová žila nějakou dobu na Ukrajině, se film vypořádal takto: Vidíme několik sedláků sešlapávat v jámě kravské výkaly a slámu a poté jsme svědky jejich hodování po skončené práci, završeném záběrem na prázdný stůl a opilého Ukrajince. Pak Anna vykoukne z okna chaloupky a vysvětlí, že žila nějakou dobu na Ukrajině, a že ti sedláci sešlapávali z výkalů a slámy hmotu, z níž se dřív stavěla obydlí. Následuje záběr zpět na toho opilého Ukrajince a z nebe najednou spadne asi tucet dřevěných kyjů, podobně jako v ruském Mrazíkovi. Konec scény.
 
Aneta Langerová ve filmu  / 8 hlav šílenstvíNebo tahle pasáž z pobytu v pracovním táboře. Nějaká žena-vězenkyně si dovolí postěžovat si na kvalitu jídla, načež je seřvána bachařem a dopadne to s ní špatně. Nato se ozve hlas hlavní hrdinky: „Ale já to takhle nechci,“ a celá scéna se přetočí zpátky na začátek před okamžik, kdy si ta žena začala stěžovat. Pak se ta samá scéna odehraje znovu a trochu jinak, nicméně pro tu ženu to opět nedopadne dobře. Takže hlavní hrdinka znovu zahlásí: „Ale já to takhle nechci,“ a scéna se přetočí ještě jednou. Napotřetí je ta scéna ovšem ve svém průběhu utnuta, takže se divák nedozví, jak skončila. Něco podobného jsem naposledy viděl u Hanekeho ve Funny Games USA a tady to působí o dost divněji.
 
V některých scénách se Anna pohybuje ve výrazně stylizovaném barevném prostředí připomínajícím omalovánky. Typicky třeba sedí v parku na lavičce a za ní se tyčí Kreml s rudými prapory, přičemž ta lavička je jenom namalovaná a ten Kreml je také jenom namalovaný. Místy tahle naivní a dětská stylizace vytváří zajímavý kontrast s ponurým a traumatizujícím děním v pracovním táboře (hlad a zima, ponižování nahých žen, znásilňování a podobně), jindy to působí jako důsledek kompromisu vzešlého z nedostatku finančních prostředků.
 
Fotografie z filmu  / 8 hlav šílenstvíU některých pasáží je zjevné, že představují něčí sen, představu, či halucinaci, u některých to tak zjevné není. Řada scén má patrně nějaký metaforický přesah, jehož význam nicméně není zřejmý. Občas se hlavní hrdinka podívá přímo do kamery a promlouvá k divákům, jindy zas vede rozhovory sama se sebou. Ve spoustě momentů se režisérka Marta Nováková evidentně vyjadřuje k ruské a sovětské historii a kultuře 20. století a různými prostředky na obojí odkazuje, leč dělá tak velmi nahodile a hlavně naprosto neuchopitelně pro každého, kdo se v těchto oborech nějak detailněji nevyzná – mít o nich základní povědomí nestačí.
 
Hlavní problém je ale v tom, že skoro celý film drží pohromadě pouze jako náhodný sled různých režijních, scenáristických a uměleckých záměrů, jako je ten se spadlými kyji nebo ten se skokem v čase zpět. Viz také:
 
  • Aneta Langerová hraje postavu Anny od třinácti do zhruba padesáti let, přičemž není v obličeji vůbec nijak maskovaná. Vidět ji hrát třináctiletou holčičku s obrovskou mašlí ve vlasech je docela strašidelný zážitek. Hraje mimochodem velmi špatně, je strašlivě toporná a po většinu času jen vrhá zachmuřené pohledy.
  • Jednotlivé kapitoly jsou od sebe odděleny mnohasekundovým černočerným předělem, jenž je doprovázen pokaždé tím samým kusem hudby. Už napoprvé je to dost otravné a k nepřežití a s každým dalším opakováním se tento dojem jen prohlubuje.
  • Hudba je obecně také hrozná. Několik málo motivů se kolovrátkově opakuje do zblbnutí a dvě zpívané písničky nejsou o moc lepší – jednu z nich třeba zpívá v ženském rodě muž.
  • Pavel Zedníček hraje velmi okrajovou vedlejší roli chlapíka, o němž je řečeno, že možná disponuje nějakými nadpřirozenými schopnostmi. V jedné scéně se baví s Annou, pak s nějakým důstojníkem a pak z filmu zmizí. V závěrečných titulcích se jeho postava jmenuje „Ďábel“.
  • Rozhovor Ďábla s tím důstojníkem je prokládán záběry s podobiznami nějakých mužů, které vám ale vůbec nic neřeknou, pokud je neznáte. Jeden z nich je např. Felix Dzeržinskij, zakladatel ruské Čeky, z níž se později stala KGB. Což je důležitá informace i pro scénu, v níž Anna sedí v parku, pojmenovaném po tomto pánovi.
  • V jedné scéně, snímané skrz dveřní kukátko, zaklepe Anna u někoho na dveře a otevře jí živá rodina a animovaný pes. Vůbec se nedozvíte, co je to za rodinu.
  • V jiné scéně telefonuje Stalin Anně přímo do pracovního tábora a ptá se, jak se jí daří.
  • V poslední kapitole je postava Anny odsunuta na hodně vedlejší kolej a film najednou upne svou pozornost na úplně jinou vězenkyni a začne vyprávět její příběh.
  • Anna (která byla lesba) se v pracovním táboře osudově zakouká do jiné vězenkyně (Zuzana Fialová). Obě ženy po sobě vrhají významné pohledy a ke konci filmu mají dokonce líbací scénu, ale vůbec není patrné, jestli ta žena není třeba jen výplodem Anniny představivosti.
  • Závěr filmu se odehrává v kreslené Moskvě v roce 2084, kde má Anna postavené mauzoleum a lidé jí tam chodí pokládat květiny, čemuž se Anna směje ze záhrobí šíleným hysterickým smíchem.
 
Aneta Langerová ve filmu  / 8 hlav šílenstvíPochopitelně není vysvětleno, proč je nějaká postava ve filmu označená jako Ďábel, jestli ten Stalinův telefonát není jen výplodem Anniny fantazie a jaký to má smysl, že Annu v jednu chvíli vidíme sedět v parku pojmenovaném po Felixovi Dzeržinském, to všechno si musíte domyslet sami a vymýšlet si pro to různé významy a interpretace. Nejvěcnější je nakonec na celém filmu úvodní prolog, v němž je několika titulky stručně shrnut Annin životopis, protože ve zbytku snímku se toho o Anně Barkovové už moc nového nedozvíte. Výjimku tvoří ukázky z jejích básní, jimiž je film průběžně prokládán. Některé dokonce zazní i více než jednou.
 
Filmu rozhodně nechybí velké ambice a snaha o vytvoření něčeho jiného, než na co jsou diváci běžně zvyklí, leč na zmateném, šíleném a místy až surrealistickém výsledku se to projevuje dost zvláštně. Hromada okamžiků je nechtěně legrační, okázalé neherectví Anety Langerové zabíjí jakékoli potenciálně emocionálně silné scény, jiná místa působí až absurdně a jindy zas křečovitě a celé to dohromady skládá pseudoumělecký a nesoudržný paskvil, jehož koncept se Martě Novákové zoufale rozpadl pod rukama. Nanejvýš je možné, že někoho 8 hlav šílenství hodně osloví pro svou svébytnost a jinakost, nebo že si na ní někdo hodně zábavně ujede coby na bizarním úletu, ale zdařilý film to není ani náhodou. Je to škoda, neboť potenciál i originální tvůrčí vize by se tu jistě našly, leč jejich zpracování je vyloženě otřesné.
 
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
 
Oficiální trailer filmu 8 hlav šílenství



NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Ach jo (Blixa, 16.10.2017 16:15) Reagovat

    Proč se každý idiot cítí povolán hodnotit věci kterým vůbec nerozumí ?

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY