Sledujte filmserver.cz také na Facebooku!
Přihlásit Přihlásit přes Facebook | Registrovat
Review: 43. Letní filmová škola v Uherském Hradišti

Review: 43. Letní filmová škola v Uherském Hradišti

Vydáno: 20.08.2017 21:04 v sekci Články | Publicistika - | foto: https://i2.wp.com/killscreen.com/wp-content/uploads/2015/05/existenzfilmweek2.png?resize=880%2C499&ssl=1

Přečtěte si kritickou reflexi Letní filmové školy dřív, než si Valenta koupí celé Hradiště i s publicisty. Prohlédněte si decentní queer obrázky na titulce i v článku dřív, než se Čunek dá na pochod a zakáže je.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
LFŠ 2017V pořadí 43. Letní filmová škola v Uherském Hradišti se konala od pátku 28. 7. do neděle 6. 8., tj. v průběhu necelých deseti dnů. Podle dostupných statistik ji navštívilo na 6 tisíc akreditovaných diváků a divaček, projekce v letních kinech si nenechalo ujít na 55 tisíc lidí. K vidění bylo celkem 216 filmů, 58 položek odborného programu, 11 lekcí filmu a stejný počet koncertů i výstav, o něco méně - devět - divadelních představení. Publika z řad odborné i laické obce a filmových profesionálů bylo více než loni, přestože letos probíhala přirozená selekce vedrem, následkem čehož došlo ke zkolabování několika lidí a promítací techniky.  

Z poslední části předchozí věty se může zdát, že nešlo o školu filmovou, nýbrž - jak správně na sociální síti podotkla Žena filmového kritika - o kurz přežití. Ačkoliv tomu tak pro některé mohlo být, grafická podoba i mnohými nekriticky přejímaná statistická bilance vytváří obraz akce pro všechny, na které si každý a každá vybere to své. Jako na tom švédském stolu s rozmanitou nabídkou, když už se otiskl na plakáty, tištěný program, webové stránky i do znělky, ve které skupina nenažravců spořádá vše a nezapomene to zapít.

Fotografie z filmu  / eXistenZJídelní metafory ovšem každý aspoň trochu seriózní publicista nepoužívá, protože spadají do hájemství floskulí, a tak onu zmíněnou "nenažranost" vnímejme z kulturologické perspektivy jako fanouškovskou "všežravost": otevřenost rozmanitosti, přitom neskrývání nechuti k tomu málu, co se příčí. V čem - a to je nutno zdůraznit tučným písmem, odlišit kurzívou a podtrhnout - nadmíru uspokojivý ročník Filmovky narážel u tohoto typu publika, které navzdory svému všežroutství je schopno kritického názoru? (Do závorky je nutno dodat, že následující řádky obsahující výhrady mají spíše podobu poznámek pod čarou.)
_____________________________________________________________________

Teorie Reloaded 
Carrie-Anne Moss, Guy Pearce ve filmu  / MementoFilmovka si už třetím rokem neví moc rady s teoretickou sekcí spadající pod Spektrum. Původní idea v podobě popularizace teoretických konceptů (nespolehlivé vyprávění a hledisko v předchozích ročnících, letos videoherní narace ve filmech) je sympatická, její uchopení v podobě naprogramových titulů problematické. Letos se nedostatky snažil suplovat odborný a doprovodný program (přednáška Heleny Bendové jakožto autorky knihy Umění počítačových her, dokument New Game s následnou panelovou diskuzí s vývojáři, výstava absolventů a absolventky FaVu a UMPRUM ad.). Ozvláštňující byla i projekce krátkometrážních machinim Molotov Alva a jeho hledání stvořitele před každou projekcí a snaha o interaktivní úvody, a to buď uvedením naživo a následně pustěním předtočeného mluveného slova (Alphaville), a/či zapojením publika možností hlasovat (Memento).

Nic to nemění na tom, že blok "věnovaný způsobům vyprávění příběhů ve videohrách", respektive tomu, "jakým způsobem videohry vyprávějí příběhy", potažmo otázce, "jak se kinematografie dokázala s nástupem interaktivního média nějakým způsobem obohatit", byl jednotný a soudržný asi jako jeho vymezení v katalogu. Na základě sémiotické hříčky Alphaville (proč nebyla raději ve sci-fi sekci?) to zprvu vypadalo, jako kdyby záměrem bylo ukázání vyobrazení počítačové technologie v audiovizi. O mediální archeologii ovšem nešlo, protože první Tron byl zvolen ani ne tak pro své vyobrazení představy o fungování vnitřku počítače, ale jako zástupce díla, k němuž vznikla doprovodná hra. V případě studiového počinu se však nejednalo o nic výlučného, naopak existence přidruženého produktu je příznačná pro plánované franšízy. (I osmdesátkové hororové série /Freddy, Jason, Michael.../ měly svou, u devadesátkových komiksovek /Batman, Spider-Man.../ se to stalo normou, blockbusterové sci-fi /ID4, SW/ nijak nezaostávaly).

Tom Cruise ve filmu Na hraně zítřka / Edge of TomorrowFilmové adaptace videoher zastupoval Wing Commander, který zrovna patří k těm nejhorším mainstreamovým, které byly u nás uvedeny v kinodistribuci. Pokud jedním ze zkoumaných problémů mělo být vzájemné ovlivňování médií i co do strategií vyprávění, z adaptací odchylující se od herní předlohy mohl být vybrán jeden ze dvou Resident Evilů (Afterlife, Odveta) režírovaný Paulem W. S. Andersonem. Jednak by doplňoval sci-fi sekci, ve které byl od stejného tvůrce uveden jeho bravurní brak Horizont událostí, jednak by lépe demonstroval vliv videoherní narace na tu filmovou (výstavba do jednotlivých hierarchizovaných úrovní, respawnování nepřátel, podřízení média předvádění technologie v podobě trikových a trojrozměrných atrakcí...). A nebo aspoň výbornou adaptaci Silent Hill, která si z her bere práci s prostorem.  

Vzájemné ovlivňování obou médií mělo demonstrovat Na hraně zítřka a Memento, ale oba tituly spíš odkryly nedostatečné teoretické podchycení daného programového bloku a katalogové texty k nim pak to, že dramaturgové se nejspíš asi ani neobtěžovali publikace, k nimž nepřímo odkazují (pojmy z nich přebírají), číst. Oba snímky jsou příkladem myšlenkových her (nikoliv skládaček, protože nejde o zastřešující koncept), jimž byl blok věnován před lety (v rámci nespolehlivého vyprávění). Několik sdílených, na první dobou a nuceně nalezených podobností mezi oběma médii nelze považovat za dostatečný důvod k zařazení děl do sekce. První adaptuje předlohu inspirovanou spíše mecha anime než videohrami a spadá do kategorie sci-fi pracující s časovými smyčkami (Na hromnice o den více), které se opravdu neinspirovaly praktikami herního průmyslu. Druhé mohlo mít sebeinteraktivnější zahraniční DVD, jak zazněla argumentace během úvodu, ale to by s takovou logikou měly být uvedeny i první dva díly Harryho Pottera či kterákoliv z hororových eskapád Freddyho Kruegera, které byly co do pojetí menu jako labyrintu progresivní. 

Hugo Weaving ve filmu Matrix Reloaded / The Matrix ReloadedPřítomnost Tunelových krys, které měly reprezentovat to zdařilejší z tvorby nenáviděného Uweho Bolla, spíš jenom dovršila bezradnost. Vietnamský flák, neopomíjející obě strany konfliktu a zaměřující se na opomíjený aspekt (střety v tunelech), je ve videoherní sekci, protože k němu vzniklo pouze herní pokračování. Mediální teoretik by si ale mumlal pod vousy (protože všichni mediální teoretici mají vousy), že už překračujeme zamýšlené probádávání intermediality (= fúze dvou mediálních forem, z které vzniká nový tvar) a dostáváme se k transmediální naraci (= procesu, v rámci kterého jsou intereagující části příběhu rozptýleného do více médií sjednoceny v mysli publika do kauzálního a chronologického sledu otázek a odpovědí). Jasně, Boll nesměl chybět, a tak byl zastoupen synekdochicky (jedna neadaptace s herním sequelem namísto tristních adaptací). Avšak s ohledem na provázání sekcí by byla vhodnější pokračování Matrixu (jednička v Projektu 100, Reloaded či Revolutions v Press Start, protože k filmové dvojce paralelní a mírně ji přesahující Enter the Matrix či na filmovou trojku navazující Matrix Online) nebo Star Trek (protože startrekovská pastiš Galaxy Quest v sci-fi sekci).

Rozmanitost programového bloku i kvůli nejasnému vymezení a nedostatečnému teoretickému backgroundu nakonec vedla při nejlepším k zavádějící představě o vztazích dvou médií. Kéž by každoročně neujasněný, povšechný blok napříště vycházel z jasně definovaného, zavedeného konceptu, který by byl představen, přitom se opíral o ideálně u nás vydanou anebo alespoň na akademické půdě zavedenou publikaci/práci. Odborný i doprovodný program vztahující se k Press Start byl - aspoň jak soudí kolegyně z Filmového přehledu - povedený, jenom ten filmový vyžaduje menší revoluci. 

Dramaturgický a projekční (kyber?)punk
Arnold Schwarzenegger ve filmu  / Total RecallV předchozích odstavcích mnohokrát zmíněná sci-fi sekce vyloženě zaváněla punkem od otrlých dramaurgů pro lidi sdílející stejné preference a perverze. Autor těchto řádků sám sebe považuje za otrlého, přesto má několik výtek. Dával by přednost úvodům ke kyberpunkům, které by byly více kontextové či analytické než fanouškovsky hodnotící, což platí i o textech v katalogu. (Neupírá místy vtipnost úvodům, avšak neděkuje za mentální obraz úvodníkáře jakožto fanouška Matrixu v uplém koženém obleku, který si bude z hlavy vyfreudovávat ještě pěkně dlouho.) Byl by rád, kdyby technologie či výběr promítacího místa nekazil/a zážitek ze samotné projekce, jako se to stalo u kousajícího se a mírně přeskakujícího Smrtihlava (BD, kinoverze) či eXistenZ (DCP).  

Především by preferoval dramaturgii, která by nebyla koncepční asi jako pilulka proti početí: ne že by mnohé z toho nebyla jízda (i po letech), kterou si člověk užije, jenom je diskutabilní, nakolik to je ve výsledku plodné. Nebylo by lepší mít celý jeden programový blok zasvěcený jednomu subžánru (v tomto případě kyberpunku), který by byl představen v co největší možné komplexnosti (kyberpunková "trilogie" Neilla Blomkampa /District 9, Elysium, Chappie/ či Davida Cronenberga /Videodrome, eXistenZ, Cosmopolis/, neopomenutelný Blade Runner či z ranku nepovedených Johny Mnemonic, hrané hollywoodské adaptace asijských kyberpunků z nultých let...)? A když už sekci půlit na dvě tematické části (Kyberpunk a Cestování do vesmíru), proč do té první zařazovat Loganův útěk, který není kyberpunk, ale spadá mezi sedmdesátkové utopické/dystopické sci-fi (Soylent Green, THX 1138...)?

Fotografie z filmu Cesta na měsíc / Le voyage dans la luneOtázky, samé otázky, přitom odpověď se nabízí: "Dvě tváře filmových sci-fi", spadající pod Inventuru, vznikly jako podpůrná propagace k Projektu 100, spadajícímu pod AČFK uvádí. V tomto ohledu je záslužné, že k technofobnímu Matrixu (P100), z kterého i Karel Thein slzel, že nejde o kyberpunk, byla pro doplnění uvedena kyberpunková trojice z druhé poloviny 90. let (Smrtihlav, 13. patro, eXistenZ). Úlohou dramaturga, autora textů do katalogu, přispěvatele do Filmových listů a úvodníkáře by mělo být osvětlit, z jakých společných tradic kinematografických (noir, expresionismus...) či literárních (Simulacron - 3...) a filozofických (jisté filozofické béčko popularizující pojem simulakra) ona čtveřice vychází. Nespokojit se s pouhým přezíravým odsudkem "vykrádání" apod.

Přítomnost některých děl lze vysvětlit jenom ve vztahu k Projektu 100, jako je tomu u nekyberpunkového Loganova útěku, který tvoří vhodný doplněk k taktéž postapokalyptické a dystopické sci-fi s pointou Planeta opic (P100). Potíž je, že celou druhou část sci-fi sekce - Cestování do vesmíru - nelze ospravedlnit jinak, než jako "v P100 máme Cestu na Měsíc (a Planetu opic, kde se taky cestuje), přidáme k ní několik více či méně známých filmů". Záslužné aspoň je, že byla vybrána u nás buď nepříliš známá (Robinson Crusoe na Marsu, Černá díra, Eolomea), nebo aspoň na plátnech nevídaná (Temná hvězda, Zpráva o Europě, Galaktický expres 999) či dlouho neviděná (Galaxy Quest, Horizont událostí) díla. Přesto se nelze zbavit zdání (a rétorických floskulí, sorry editore), že v tomto případě jde o plnění cinefilních libůstek.

Rupert Everett ve filmu  / Another CountryMožný protiargument odvádějící pozornost, že do kategorie sebeuspokojování úchylek dramaturga/dramaturgyně nespadalo jenom sci-fi, ale třeba i britský heritage, lze ovšem smáznout. Inventura britského národního dědictví nabízela nový pohled (queer reinterpretace děl považovaných za konzervativní - Návrat na Brideshead, Jiná země) a reprezentativní vzorek, nebyla bezbřehá a přestřeleně ambiciózní (cesty do vesmíru v průběhu celé kinematografie). I ona ovšem místy dojížděla na estetickou nekvalitu projekcí (Návrat na Brideshead a Jiná země) a rušivé technologické zásahy. (Ztlumení hlasitosti, viditelné na plátně kvůli puštění ve VLC Media Playleru, se nedá vyložit jinak než jako homofobie technika, když k tomu došlo ve scéně vylévání si homosexuálova srdce v Jiné zemi.)  

_____________________________________________________________________
 
Švédský stůl: mátový lísteček?
LFŠ 2017Hlavní předností a paradoxně i ústředním nedostatkem Filmovky nakonec byla snaha zavděčit se všem, nabídnout onen švédský stůl s rozmanitými příchutěmi. Patrné to bylo i na Filmových listech. Na jednu stranu v části věnované spotřebním (nic proti tomu, je to jejich účel) glosám dokládaly slova profánního teoretika spirituálního filmu o ČSFDizaci společnosti. Na druhou stranu přicházely s rozsáhlejšími esejemi největšího českého kritického (super)ega. Jejich nedostatkem bylo, že k filmům a seriálům kracauerovsky přistupovaly jako k symptomům společnosti. Víc než opravdovou interpretací vycházející z textu (či alespoň kontextu!) díla byly spíše diagnózou autora, který v audiovizi nemístně hledá kolektivní podvědomí a který cílí pouze na ty, kteří s ním předem souhlasí, a tak jim nevadí vedle překonaného přístupu i podobně archaické užívání majestátního plurálu.   

Předchozí řádky měly být polemickou reflexí, která byla rozsáhlou a na negativa se zaměřující poznámkou pod čarou k jinak velmi dobrému ročníku. Do příště by to chtělo co do dramaturgie koncepčněji uchopit některé sekce (předpremiérové promo Be2Can působilo jako "mít toho co nejvíc a pro všechny", hlasování pro vítězný distribuční titul u AČFK byl podobným populismem), pohlídat si selhávající techniku či stav kopií a v úvodech upřednostnit vzdělávací aspekt před tím za každou cenu zábavným. (Rozesmát intoxikované publikum dovede kdokoliv schopný dělat vlny, ale ocitovat na půlnočce Descarta či Baudelairea chce masivní koule.) Především - s ohledem na navyšující se počet projekcí i počet odborného a doprovodného programu - je třeba mít na paměti jednu věc: nepřehltit všežravce i kapacity na akci se podílejících lidí, protože jeden mátový lísteček dělí člověka od přežrání se k smrti. Zvlášť když letos už lidi kolabovali (žít a sedět Alighieri ve Sportovní hale či Klubu kultury, připsal by další kruh pekla), i když vedrem, ne přesycením.

Klip z Monty Pythonova Smyslu života

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Tady se někdo snažil být moc chytrý a použít... (hes, 25.08.2019 14:42) Reagovat

    Tady se někdo snažil být moc chytrý a použít co nejvíce cizích slov. Výsledkem je nudná nečitelná splácanina.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Box office: 11. víkend
Box office: Kung Fu Panda a Duna vládnou V kinech vládnou Kung Fu Panda 4 a Duna. Tento blockbuster bude letos prvním snímkem, který pokoří magickou hranici půl miliardy. čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 07:30 v sekci Komentáře | Box office
0
Bruce Willis
Portrét: Kluk, který se odnaučil koktat Bruce Willis brzy oslaví narozeniny. Kariéru herce, který patří k největším hvězdám stříbrného plátna, ukončila před dvěma roky nemoc. čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 10:30 v sekci Články | Publicistika
0
Sladký život 3/10
Recenze: V romantické komedii Sladký život napraví hokejistu transplantace ženského srdce Profesionální hokejista musí po infarktu ukončit sportovní kariéru. Rozhodne se vypátrat identitu dárkyně srdce, které mu bylo transplantováno, a zamiluje se do doktorky, jenž onu transplantaci provedla. čtěte zde
Vydáno: 16.03.2024 10:30 v sekci Recenze | Premiéry
0
TV tipy: 15. 3. 2024 - 21. 3. 2024
TV tipy: Rozpolcená Godzilla odhaluje Brumbálova tajemství a zápasí s Kongem Druhá polovina března začíná v televizích poměrně zajímavě, protože nabízí hned několik premiér. K těm nejlepším patří thriller Rozpolcený, své diváky si ale určitě najde i ne tak chválený souboj monster Godzilla vs. Kong.... čtěte zde
Vydáno: 15.03.2024 07:30 v sekci Radar | TV tipy
0
Kinopremiéry: 11. týden
Kinopremiéry: Sladký život Monty Pythonů narušilo neviditelné zlo Největším hitem v první polovině března v kinech nepochybně bude česká komedie Sladký život, která bude útočit na dlouhodobě vysokou návštěvnost. V tomto týdnu to má usnadněné v tom, že srovnatelnou komerční konkurenci nemá.... čtěte zde
Vydáno: 13.03.2024 07:30 v sekci Radar | Kinopremiéry
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- R.I.P.: Hvězdy, které nás v roce 2023 opustily (23.12.2023 08:30 v Novinky | Zprávy)
- TV tipy: Princezna zakletá v čase natáčí banger na planetě opic (17.11.2023 07:30 v Radar | TV tipy)
- Recenze: Vizuálně opojná sci-fi Stvořitel obstojí jedině jako kritika americké válečné politiky (04.10.2023 12:30 v Recenze | Premiéry)
- Kinopremiéry: Rambo uvízl v pavučině Gran Turisma (09.08.2023 07:30 v Radar | Kinopremiéry)
- Recenze: Mission: Impossible Odplata – První část staví Tomu Cruisovi do cesty umělou inteligenci (19.07.2023 12:30 v Recenze | Premiéry)
- Top 10: písničkové soundtracky 90. let (30.04.2023 10:30 v Články | Žebříčky)
- Téma: 10+1 nejočekávanějších filmů roku 2023 (20.04.2023 15:00 v Články | Publicistika)
- TV tipy: Venom vzpomíná na Manhattan a hledá temnou hvězdu (31.03.2023 07:30 v Radar | TV tipy)
- Třetího Trona natočí Joachim Rønning (23.01.2023 08:30 v Novinky | Zprávy)
- Téma: Jodie Foster slaví 60 (19.11.2022 09:00 v Články | Publicistika)
- David Harbour usedne za volant (15.09.2022 08:30 v Novinky | Zprávy)
- Zemřel Jean-Luc Godard (13.09.2022 13:49 v Novinky | Zprávy)
- Zemřel herec David Warner (25.07.2022 16:34 v Novinky | Zprávy)
- Téma: Tom Cruise slaví 60 let (03.07.2022 09:30 v Články | Publicistika)
- Neill Blomkamp by mohl režírovat Gran Turismo (28.05.2022 08:30 v Novinky | Zprávy)
- Stroj času: Kmotr slaví 50 (26.02.2022 12:30 v Recenze | Stroj času)

PREMIÉRA TÝDNE   09/2024

Duna: Část druhá
8/10

Snímek Denise Villeneuva zručně převedl mnohovrstevnatou a významově i dějově komplikovanou románovou předlohu do unikátní filmové podoby poctivého blockbusteru, jenž nestojí jen na akčních atrakcích.

AKTUÁLNĚ V KINECH

Kompletní seznam kinopremiér naleznete zde.

TV TIPY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ FILMY (poslední týden)

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ OSOBY (poslední týden)

filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
filmserver.cz - o filmech víme vše
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu