V předchozím filmu Transformers: Zánik měl režisér Michael Bay kromě obřích robotů i robotické dinosaury, v pátém dílu s podtitulem Poslední rytíř to dotáhl už i na robotické středověké trojhlavé draky. Toliko k hollywoodskému přesvědčení, že každé pokračování musí být ještě větší, výbušnější a rozmáchlejší než jeho předchůdce.Troufnu si tvrdit, že ještě v prvních Transformers (kteří měli premiéru už před deseti lety, to to letí) tvůrcům záleželo na příběhu a na postavách. Od druhého dílu dál ale šly tyto ambice stranou a za nejdůležitější již není považováno, co se ve filmu děje a proč, ale hlavně aby se to dělo co nejvíc epicky, hlučně a maniakálně. A s každým dalším dílem Michael Bay zvyšuje v těchto ohledech své nároky.
Takže v nových Transformers se děje přibližně toto:
Přemýšlím, jestli jsem viděl za poslední rok nějaký film, který by byl obsahově našlapanější, překombinovanější a přeplácanější. Možná že zatím poslední japonskou Godzillu, ale v té bylo zas rozhodně méně explozí, robotů a zpomalených záběrů snímaných proti slunci.
Dovedu si v pohodě představit, že by se vystřihl nejméně půltucet postav. Na příběhu by se nemuselo nic měnit a film by byl třeba o dvacet minut kratší, takže by pořád měl přes dvě hodiny, ale aspoň by byl přehlednější a méně zmatený. Například postava čtrnáctileté holky, která se na začátku filmu dost otravně nalepí na hlavního hrdinu, nemá v ději žádnou důležitou roli a pouze plní funkci hezké dětské a nevinně vypadající tvářičky, po níž mohou esteticky stékat slzy, což vypadá dobře na kameře (takže se to děje povážlivě často). John Turturro je zas zřejmě přítomen už jen z nostalgie na jeho účast v předchozích dílech série.
Takže v nových Transformers se děje přibližně toto:
- Zuří válka mezi Transformery a lidmi, protože Transformeři jsou považováni za nežádoucí nelegální přistěhovalce.
- Mechanik Cade (Mark Wahlberg) se náhodou dostane k pradávnému talismanu, který nějak souvisí s magickou holí, nejmocnější zbraní ve vesmíru.
- Ta hůl je holí čaroděje Merlina. Ano, toho čaroděje Merlina z artušovských legend. A Transformeři za krále Artuše a jeho družinu bojovali proti barbarům, ale to se v učebnicích dějepisu pochopitelně nepíše. Také bojovali v první světové válce a proti nacistům ve druhé a zabili Hitlera.
- Britský sir Edmund (Anthony Hopkins), poslední z žijících strážců transformeří historie v lidských dějinách, dá Cadea dohromady s mladou profesorkou dějepisu, aby společně pátrali po Merlinově holi. Ta profesorka (Laura Haddock, zdárně plnící funkci britské náhražky za Megan Fox) je totiž poslední z přímých Merlinových potomků a mohla by tím pádem vědět, kde se nalézá Merlinův hrob.
- Hlavní zlý Transformer Megatron dává dohromady svou partu, aby se té hole také pokusil zmocnit.
- Napůl zničená planeta Transformerů Cybertron se blíží k Zemi, aby z ní vysála všechnu energii (nebo co), což by mělo za následek konec světa.
- Optimus Prime je magicky omámený, aby stál na straně zla.
- A to ještě zdaleka není všechno.
Přemýšlím, jestli jsem viděl za poslední rok nějaký film, který by byl obsahově našlapanější, překombinovanější a přeplácanější. Možná že zatím poslední japonskou Godzillu, ale v té bylo zas rozhodně méně explozí, robotů a zpomalených záběrů snímaných proti slunci.V Transformers: Posledním rytířovi je asi tucet lidských postav a dalších nejméně patnáct robotických, které by si divák asi měl zapamatovat, aby se mezi nimi dokázal orientovat. I se znalostí předchozích filmů to lze velmi ztuha a Bayovo vypravěčské neumětelství tomu moc nepomáhá. Viz ono sestavování Megatronovy družiny, jejíž každý člen má vlastní krátkou představovačku, všichni se pak objeví v jedné krátké scéně a následně zmizí přibližně na hodinu a půl a znovu se objeví až na konci.
Dovedu si v pohodě představit, že by se vystřihl nejméně půltucet postav. Na příběhu by se nemuselo nic měnit a film by byl třeba o dvacet minut kratší, takže by pořád měl přes dvě hodiny, ale aspoň by byl přehlednější a méně zmatený. Například postava čtrnáctileté holky, která se na začátku filmu dost otravně nalepí na hlavního hrdinu, nemá v ději žádnou důležitou roli a pouze plní funkci hezké dětské a nevinně vypadající tvářičky, po níž mohou esteticky stékat slzy, což vypadá dobře na kameře (takže se to děje povážlivě často). John Turturro je zas zřejmě přítomen už jen z nostalgie na jeho účast v předchozích dílech série.To samé platí o neskutečně rozvětveném příběhu a jeho mnoha podzápletkách, které se odehrávají všechny najednou, a neustále se mezi nimi náhodně přestříhává. Smysl v tom hledat nelze. Ne proto, že by to šlo těžko, ale protože v tom žádný smysl není. Tak do poloviny se na to divák může dívat ještě se zájmem a úžasem, ale pak upadne do katatonického stavu a druhou polovinu sleduje již zcela vyždímán a utlučen veškerou tou zběsilou akcí, ve které se už dávno přestal snažit vyznat, protože jeho veškeré předchozí pokusy o orientaci skončily neúspěchem.
Výsledek je ten, že pátí Transformers jsou ještě uspěchanější, zmatenější a dementnější než předchozí díly, obsahují až moc postav, dějových odboček a motivů, řadu z nich zcela zbytečně. Občasné pokusy o humor se zásadně míjejí účinkem, lidští hrdinové, neustále pobíhající pod nohama bojujících obřích robotů, působí jako nadbyteční a nedůležití mravenci, a Anthonyho Hopkinse je pro takovéto filmy škoda.
Transformers: Poslední rytíř vypadá jako směs předchozího dílu série s nedávným pokračováním Dne nezávislosti, akorát je příběhově ještě epičtější a stupidnější než oba tyto filmy, přičemž nedostatky částečně zahlazuje dokonalostí a množstvím akce a vizuálním pozlátkem. Leckomu to bude určitě stačit, ale když si tenhle film srovnáte s jinými blockbustery poslední doby, tak ty jsou přeci jen přinejmenším přehlednější a urovnanější.
Výsledek je ten, že pátí Transformers jsou ještě uspěchanější, zmatenější a dementnější než předchozí díly, obsahují až moc postav, dějových odboček a motivů, řadu z nich zcela zbytečně. Občasné pokusy o humor se zásadně míjejí účinkem, lidští hrdinové, neustále pobíhající pod nohama bojujících obřích robotů, působí jako nadbyteční a nedůležití mravenci, a Anthonyho Hopkinse je pro takovéto filmy škoda.Na druhou stranu je to ultra-drahý megafilm se špičkovými triky, velkolepou výpravou a naprosto dokonalou vizuální a řemeslnou podobou, veškerá akce je vynikající a film skvěle vypadá na velkém plátně, zvlášť v IMAXu (natáčelo se na skutečné 3D kamery, což je vzácnost). Z větší části je nefalšovaně zábavný, ať už vypravěčkou kadencí, absurdností příběhu nebo občasným výskytem rozverných drobností, jež v tom vybuchujícím marasmu sem tam vyniknou svou hravostí či nápaditostí. Ale abyste se vůbec mohli začít bavit, tak potřebujete mít diváckou zkušenost s předchozími díly Transformers (nebo aspoň s tím čtvrtým, v němž se poprvé objevil coby nová postava Mark Wahlberg), protože jinak si od samého kroucení nevěřícně ukroutíte hlavu.
Transformers: Poslední rytíř vypadá jako směs předchozího dílu série s nedávným pokračováním Dne nezávislosti, akorát je příběhově ještě epičtější a stupidnější než oba tyto filmy, přičemž nedostatky částečně zahlazuje dokonalostí a množstvím akce a vizuálním pozlátkem. Leckomu to bude určitě stačit, ale když si tenhle film srovnáte s jinými blockbustery poslední doby, tak ty jsou přeci jen přinejmenším přehlednější a urovnanější.[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
