Recenze: Volání netvora: Příběh života – smrtelně vážné ne-fantasy

Vydáno: 29.03.2017 12:00 - Pavel Klimeš | foto: Focus Features

Fantasy snímek podle knihy Patricka Nesse, který na stříbrné plátno převedl režisér J. A. Bayona, obsahuje vizuálně poutavé momenty, ale malinko trpí nevyjasněností věkové skupiny, pro niž je určen.

Volání netvora: Příběh životaRecenzoval/a Pavel Klimeš dne 29.03.2017 12:00. Fantasy snímek podle knihy Patricka Nesse, který na stříbrné plátno převedl režisér J. A. Bayona, obsahuje vizuálně poutavé momenty, ale malinko trpí nevyjasněností věkové skupiny, pro niž je určen. Hodnocení: 3.5
Žánr fantasy je nesmírně rozmanitý, od „vysokých“ fantasy ve zcela novém fiktivním světě až po „nízké" fantasy, které se odehrávají povětšinou v našem světě, do něhož jsou přimíchány nadpřirozené jevy. Kniha Volání netvora: Příběh života (2011) náleží do druhé jmenované kategorie. Dětský román začala psát britská spisovatelka Siobhan Dowd, která však krátce poté v roce 2007 zemřela na rakovinu prsu. Její dílo na základě jejích poznámek dopsal spisovatel, novinář a scenárista Patrick Ness. Kniha měla úspěch a jak to už bývá, začalo se uvažovat o filmovém zpracování. Práva na zfilmování koupilo studio Focus Features, které neponechalo nic náhodě a svěřilo scénář právě autorovi knihy. Jako režisér byl najat španělský tvůrce Juan Antonio Bayona.


Lewis MacDougall, Felicity Jones ve filmu Volání netvora: Příběh života / A Monster CallsFilm Volání netvora: Příběh života nás seznamuje s dvanáctiletým anglickým chlapcem Conorem O'Malleym (Lewis MacDougall), který se musí vypořádat s většími problémy, než má většina jeho vrstevníků. Sužuje ho opakující se noční můra. Jeho maminka Lizzie (Felicity Jones) je smrtelně nemocná a se svojí panovačnou babičkou (Sigourney Weaver) nenachází společnou řeč. Jeho otec (Toby Kebbell) zase bydlí se svou novou rodinou v Americe. Conor však ve svém trápení získává nečekaného spojence, když se jedné noci za jeho oknem objeví stromu podobný Netvor (Liam Neeson).

O tom, že to s touto adaptací knihy pro děti není úplně jednoznačné, svědčí i to, že je opatřena přístupností od dvanácti let. Zajisté nejde o nic tak výjimečného (koneckonců stránky snesou daleko více než plátno), ale i tak je třeba říci, že ve snímku sice není žádná otevřená krvavá brutalita, kterou o své mladé diváky přišel třeba Faunův labyrint, ale bohatě si to vynahrazuje emocionálním terorem, hraničícím občas až citovým vydíráním a velmi pochmurnou až depresivní atmosférou. Depresivností mi připomněl i třeba Max a maxipříšerky. Díky tomu si film tento rating stoprocentně zaslouží a měli byste si důkladně rozmyslet, než na něj vezmete své děti. Spíš než o fantasy příběh se jedná o drama ze současnosti, jehož leitmotivem je vyrovnávání se s umíráním blízké osoby.


Lewis MacDougall ve filmu Volání netvora: Příběh života / A Monster CallsOpusy Guillerma del Tora a Spikea Jonzeho jsem nejmenoval náhodou. Faunův labyrint a Max a maxipříšerky mají opravdu s příběhem Volání netvora několik drobných paralel, včetně silného tématu smrti. Nový film má však na to, že je označen jako fantasy, docela málo nadpřirozených prvků. Vlastně jen samotného Netvora a jeho příběhy ve snových sekvencích. Žádné cesty do kouzelné říše se nekonají, byť jejich úlohu částečně přebírají Conorovy noční můry a objevování Netvora v běžném prostředí.

Hudba Fernanda Velázqueze je příjemně meditativní i rozmáchlá v těch správných chvílích. Na vizuální stránce filmu je vidět, že film neměl nejvyšší rozpočet a řada reálií, které by byly normálně zobrazeny, je přemostěna nějakou dramatickou zkratkou, ale není to tak okaté. Pokud mi z tohoto snímku něco utkví v paměti, pak to budou nádherně výtvarně zpracované kreslené sekvence příběhů a nákresy ve skicáři Conora i jeho matky. Jelikož je celý film ve znamení ručního kreslení, vypadají ty sekvence naprosto přirozeně a nikoli jako třeba Příběh tří bratří z Harryho Pottera a Relikvií smrti, který byl sice hezky zpracovaný, ale působil tam přece jen nemístně. Samostatnou kapitolou je pak Netvor. Musím říci, že stále vypadá trochu jako kombinace Stromovouse (případně jiných Entů) z Pána prstenů a Groota ze Strážců Galaxie pouze s několika modifikacemi. Tu největší část při tvorbě postavy udělalo hraní Liama Neesona.

Lewis MacDougall, Sigourney Weaver ve filmu Volání netvora: Příběh života / A Monster CallsTím se dostávám k hereckým výkonům, které jsou popravdě to, co tento film drží pohromadě. Zmíněný Neeson je v hlasovém projevu Netvora velmi dobrý a jediný nadpřirozený prvek v tomto filmu je tak o to víc uvěřitelný. Malý Conor v podání Lewise MacDougalla mi byl ze začátku dost protivný, hlavně ve vztahu k babičce Sigourney Weaver, která si takové nepřátelství jednoduše (a pro diváka viditelně) nezasloužila. Felicity Jones je výborná herečka, nicméně zdejší role umírající matky je něco, co vyvolá emoce automaticky a případný projev tak trochu zapadne. O to víc je hezké, že se herečka i v takové roli neztrácí. Kdo mi nesedl vůbec, byl Conorův otec v podání Tobyho Kebbella. Možná je to spíš nedostatkem mých sympatií než jeho hereckého umu, nicméně i tak hodnotím pasáže s ním jako zápor snímku.

Celkově je film těžké posoudit z konkrétního hlediska, protože, jak již bylo řečeno v úvodu recenze, má poměrně nevyjasněnou cílovou skupinu. Citová „ždímačka“ sice funguje spolehlivě, ale není to v zásadě to, na co většina lidí na tento film jde a pro dětské diváky může být velmi depresivní. Co se naopak zdařilo na výbornou, jsou vizuální prvky a rovněž herecké výkony. Na film se prostě dobře dívá a myslím, že jde o dostatečný důvod pro návštěvu kina.

Český trailer k filmu Volání netvora: Příběh života


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY