Co bylo na prvním Johnu Wickovi nejlepší, byla jednak samotná postava hlavního hrdiny, mstícího se profesionálního likvidátora, o němž kolují legendy i v tom nejtemnějším podsvětí a bojí se ho i ti nejzlejší protivníci, dále herecký výkon Keanu Reevese (opravdu předvádí mnohem víc než jen drsný kukuč a celý film v podstatě stojí převážně na něm), dokonalá choreografie akčních scén (hbitých, krvavých a elegantních), jemnost suchého černého humoru a přímočarost příběhu, v němž zkrátka mafiáni ukradli Johnu Wickovi auto a zabili psa, načež se on rozhodl zabít na oplátku všechny mafiány. V podobných kvalitách nyní druhý díl rozhodně nezaostává. Naopak ještě mnohé vylepšuje.Na začátku získá John zpátky své auto, načež konečně zabetonuje ve sklepě zbraně, leč předčasně, protože ho kontaktuje jiný zabiják, jemuž John dluží službičku – musí se vydat do Říma a zabít jeho sestru. Čímž ovšem rozpoutá peklo.
Kromě toho se ukáže, jak spletitý je svět elitních zabijáků, sdružujících se kolem hotelu Continental, jenž je nám znám z předchozího filmu – dozvíme se o existenci jeho zahraničních poboček, o pravidlech, která jeho hosté nesmějí porušovat, dojde i na návštěvu zločinecké Nejvyšší rady… Je to skoro jako kdyby Chad Stahelski (a jeho scenárista Derek Kolstad) měli vymyšlenou celou mytologii světa Johna Wicka, která je sice stylizovaná, ale zároveň dostatečně realisticky působící na to, aby byla uvěřitelná ve vztahu ke skutečnému světu. Je to mytologie vytvářená evidentně s láskou, i s láskou k samotné postavě Johna Wicka, který si např. pořídí nového psa, ale po předchozích zkušenostech mu nedá jméno, aby k němu nemohl příliš přilnout pro případ, že by se mu také něco stalo. Svým způsobem je to roztomilá a citlivá drobnost.
Proč ten pes nemá jméno, sice není vůbec vysvětleno, nicméně dojde vám to z pár náznaků, případně z toho, jak se hlavní hrdina na toho psa dívá. Což je zásadní pro celý film – říká se v něm opravdu jen to nejnutnější a spoustu dalších informací lze vyčíst z pohledů a výrazů ve tvářích, což je na akční film nevídané. Inteligentní struktura, vývoj děje i přístup k postavám se přitom snoubí s vynikající akcí, která sice vypadá úplně stejně jako v jedničce, takže v podstatě už nemá moc čím překvapit, ale to ještě neznamená, že ji nelze ocenit pro její profesionální ztvárnění a efektní nasnímání.John Wick 2 se tudíž hodně opakuje, ale na druhou stranu platí, že kvality není nikdy dost. Snímek tak přináší elegantní a cool nášup, který v rámci současných akčních filmů představuje příjemné osvěžení, stejně jako jeho předchůdce. Snad bude i trojka.
[Text původně vyšel na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
