"Od čoklidí, kteří stvořili film E.T. - Mimozemšťan a od autora Karlík a továrna na čokoládu a Matildy," stojí na obalu BD a DVD. Papírově musel Obr Dobr pro všechny zaangažované vypadat jako tzv. sázka na jistotu. Značka jménem Steven Spielberg, spojována s výše zmiňovanou klasikou, měla podle předlohy Roalda Dahla, který by v loňském roce oslavil sto let, natočit pohádkovou fantasy pro studio Disney, jež svou image staví na titulech pro celou rodinu.S odhadovaným rozpočtem 140 milionů dolarů (bez započítaných nákladů na propagaci) ovšem film celosvětově utržil (nikoliv vydělal, tj. mínus peníze ponechané kinaři a spol.) pouze mírně přes 180 milionů, čímž se do ekonomické historie kinematografie zapsal jako první opravdový kinopropadák Stevena Spielberga. Dlouho za něj byla považována válečná komedie 1941, která ale měla velmi solidní tržby ve světě. Ostatní díla byla buď trojnásobně úspěšná, než byl jejich rozpočet, či alespoň skončila jako zisková a návdavkem k finančnímu kapitálu s sebou nesla i ten symbolický v podobě přinejmenším oscarových nominací, když už ne rovnou výher (po)zlacené sošky. Oboroví specialisté a různí publicisté a publicistky začali spekulovat, jak se to papírovým předpokladům navzdory mohlo stát.
Někteří poukazovali na problematickou propagaci (z upoutávek nebylo patrné, o čem - krom vztahu dívky a obra - snímek pojednává, na plakátech nebylo žádné hvězdné jméno, které by nalákalo). Jiní zmiňovali demografické ukazatele, které nebyly do důsledku domyšleny (předloha byla vydána počátkem 80. let, generace na ní vyrostlá nedospěla do věku, kdy by měla dost staré děti na to, aby je mohla na adaptaci vzít). Další přikládali vinu nešťastnému nasazení do kin a vůbec proměně prostředí a návyků publika (mládež chodila na horor, rodiče s dětmi na miliardové pokračování disneyovky/pixarovky, kombinace hraného a animovaného filmu vinou zemeckisovských experimentů spíše odrazovala, z blockbusterů táhnou superhrdinské počiny). V neposlední řadě byly jako důvod uváděny i spíše smíšené recenze, které ani nemohly zajistit dostatečnou pozitivní šuškandu.
Pokud značka Steven Spielberg neznamená automaticky ekonomickou jistotu, jak je na tom ta estetická? Obr Dobr "to" paradoxně schytal víc v tuzemském mediálním prostoru než v zahraničí, a proto mají následující řádky po obšírnějším kontextovém úvodu podobu metakritických "poznámek pod čarou". Spielbergově novince, natočené podle scénáře Melissy Mathison, byly u nás nejčastěji vytýkány dvě věci, které souvisí s nemístným (žánrovými a vypravěčskými) očekáváním, potažmo nedostatečnou obeznámeností se Spielbergovou poetikou a dějinami kinematografie. První mnohými opakovaná kritická připomínka byla, že Obr Dobr je špatně odvyprávěný, druhá, že závěr není kompatibilní se zbytkem.
Co se týče prvního uvedeného bodu (špatně odvyprávěno), divák či divačka by na základě své zkušenosti s předchozími rodinnými spielbergovinami předpokládal/a, že vyprávění se bude podobat E. T. - Mimozemšťanovi, Hookovi či Jurskému parku. Avšak namísto zprvu izolovaných segmentů, které se v uzlovém bodě propojí a u kterých je primární příčinná provázanost dění (viz trojice uvedených titulů), Obr dobr upřednostňuje narativní strategii typickou pro formálně experimentálnější a tematicky hutné poslední spielbergoviny (Lincoln, Most špiónů).
Stejně jako ony staví na paralelismech na rovině vyprávění i stylu, protože vytváření podobností a odlišností v návaznosti na téma a motivy je určující více než zřetězení dění. Než abychom vše vnímali z perspektivy dítěte, čemuž by se podřizoval i způsob snímání z podhledu (mimozemská sci-fi klasika), střídá se člověčí a obří perspektiva (propadnuvší obří fantasy). Podobně jsou odlišeny oba světy příběhu (obří, člověčí), k jejichž střetu v závěru dojde, protože pro každý se používá jiný typ svícení (zdánlivě umělé pro lidský, zdánlivě přírodní pro obří). Provázanost rozdělených a zdánlivě rozdílných světů příběhu a perspektiv je utvářena za pomocí motivů a témat, která jsou postupně rozvíjena. Příkladná a zároveň jako příklad sloužící je práce s kabátkem nalezeným v obří chýši, který si oblékne hlavní hrdinka. Postupně se dozvídáme, komu patřil, odhalujeme, že to souvisí s mizením dětí v zemi lidí, a pojí se s ním i ústřední téma, že by se slabší neměli nechat požírat (v doslovném i přeneseném smyslu) silnějšími.
Na rozdíl od Lincolna či Mostu špionů je Obr Dobr po celou svou stopáž nesmírně hravý, když blbne s perspektivou (dvou postav - holčičí a obří, dvou světů příběhu - lidského a obřího, stylu - střídání hledisek), což umocňuje stereoskopická verze. Na modrém disku bohužel není, a tak snímek ztrácí na působivosti. Vynahrazuje to sebeuvědomělostí, kdy u dvourozměrné varianty si spíš všimnete různých odkazů a narážek (např. ruské kolo z 1941 jakožto součást světa obrů). Nezůstává se pouze u pomrkávání pro spielbergovce ("krok do neznáma" jako v Indiana Jones a poslední křížová výprava, hrozba rozmačkáním v autě z Jurského světa, nebezpečí vynořující se z "vodopádů" upomínající na Ztracený svět: Jurský park, mírové řešení situace jdoucí proti slavné scéně Zachraňte vojína Ryana ad.), vyjmenované i další nezmíněné aluze jsou zasazeny do snímku reflektujícího tvorbu (kinematografických?) snů.
Co se týče prvního uvedeného bodu (špatně odvyprávěno), divák či divačka by na základě své zkušenosti s předchozími rodinnými spielbergovinami předpokládal/a, že vyprávění se bude podobat E. T. - Mimozemšťanovi, Hookovi či Jurskému parku. Avšak namísto zprvu izolovaných segmentů, které se v uzlovém bodě propojí a u kterých je primární příčinná provázanost dění (viz trojice uvedených titulů), Obr dobr upřednostňuje narativní strategii typickou pro formálně experimentálnější a tematicky hutné poslední spielbergoviny (Lincoln, Most špiónů).Stejně jako ony staví na paralelismech na rovině vyprávění i stylu, protože vytváření podobností a odlišností v návaznosti na téma a motivy je určující více než zřetězení dění. Než abychom vše vnímali z perspektivy dítěte, čemuž by se podřizoval i způsob snímání z podhledu (mimozemská sci-fi klasika), střídá se člověčí a obří perspektiva (propadnuvší obří fantasy). Podobně jsou odlišeny oba světy příběhu (obří, člověčí), k jejichž střetu v závěru dojde, protože pro každý se používá jiný typ svícení (zdánlivě umělé pro lidský, zdánlivě přírodní pro obří). Provázanost rozdělených a zdánlivě rozdílných světů příběhu a perspektiv je utvářena za pomocí motivů a témat, která jsou postupně rozvíjena. Příkladná a zároveň jako příklad sloužící je práce s kabátkem nalezeným v obří chýši, který si oblékne hlavní hrdinka. Postupně se dozvídáme, komu patřil, odhalujeme, že to souvisí s mizením dětí v zemi lidí, a pojí se s ním i ústřední téma, že by se slabší neměli nechat požírat (v doslovném i přeneseném smyslu) silnějšími.
Na rozdíl od Lincolna či Mostu špionů je Obr Dobr po celou svou stopáž nesmírně hravý, když blbne s perspektivou (dvou postav - holčičí a obří, dvou světů příběhu - lidského a obřího, stylu - střídání hledisek), což umocňuje stereoskopická verze. Na modrém disku bohužel není, a tak snímek ztrácí na působivosti. Vynahrazuje to sebeuvědomělostí, kdy u dvourozměrné varianty si spíš všimnete různých odkazů a narážek (např. ruské kolo z 1941 jakožto součást světa obrů). Nezůstává se pouze u pomrkávání pro spielbergovce ("krok do neznáma" jako v Indiana Jones a poslední křížová výprava, hrozba rozmačkáním v autě z Jurského světa, nebezpečí vynořující se z "vodopádů" upomínající na Ztracený svět: Jurský park, mírové řešení situace jdoucí proti slavné scéně Zachraňte vojína Ryana ad.), vyjmenované i další nezmíněné aluze jsou zasazeny do snímku reflektujícího tvorbu (kinematografických?) snů.Co se týče druhého uvedeného bodu (závěrečný akt neodpovídající těm předchozím), Spielberg vždy kombinoval několik poetických tradic, za jejichž slučování byl mnohdy kritizován. (Naposledy nejvýrazněji za spojení štafetového způsobu vyprávění se stylem klasických hollywoodských děl ve Válečném koni.) V Obr Dobr slučuje od Dickense odpíchnuté a z Dahla vycházející fantasy (soustředění se na prozkoumání "obřího" světa) s britskou fraškou (královský dvůr), během které ironicky odkazuje ke Kubrickovi... a vlastně nabízí dětem přístupnou obdobu dvou svých předchozích debatních snímků o podobě demokracie (Lincolna a Mostu špiónů). Obojí (dahlovská fantasy, britská fraška) je kompatibilní díky zužitkování všech předtím nastíněných tematických, motivických i narativních otázek či stylistických postupů. Uzavře se téma (mírové řešení otázky a rozumné domluvy mezi lidmi různých národností i velikostí), dovrší se jednotlivé motivy (kabát jako připomínka ztracené osoby i dlouhodobého problému s lidojedy), ve vyprávění se nakonec vše zužitkuje (chytání snů a jejich šíření, vyřešení konfliktu s obry) a z hlediska stylu je radost se na to dívat (cirka každou půlhodinu scéna s delším záběrem s hrdinkou v nebezpečí).
Jinými slovy, Obr Dobr je další spielbergovskou okamžitou klasikou a dosavadní převažující výtky vychází z mylného očekávání, necitlivosti k filmové formě a neznalosti různých tradic. Značka Spielberg sice už neznamená automatickou ekonomickou jistotu (alespoň pro rodinnou podívanou), ale zárukou esteticky vzrušující podívané je stále. (9/10)
Upoutávka na film Obr Dobr (2016)
Jinými slovy, Obr Dobr je další spielbergovskou okamžitou klasikou a dosavadní převažující výtky vychází z mylného očekávání, necitlivosti k filmové formě a neznalosti různých tradic. Značka Spielberg sice už neznamená automatickou ekonomickou jistotu (alespoň pro rodinnou podívanou), ale zárukou esteticky vzrušující podívané je stále. (9/10)
BLU-RAY:
Obr Dobr vychází v edici určené výhradně pro český a slovenský trh. Na jednu stranu máme kompletní lokalizaci (obal, menu, dabing, titulky), které bychom se vzhledem ke statusu rodinného filmu beztak nejspíš dočkali. Na druhou stranu jsme oproti zahraničnímu vydání ochuzeni jednak o "sedmikanálovou" zvukovou stopu (na disku je originální znění pouze v DTS-HD Master 5.1), jednak o bonusovou výbavu (skoro tři a čtvrt hodiny featurettů). Nejzásadnější je ovšem absence snímku ve 3D, což se týká všech na světě dostupných variant nosičů pro domácí kino. Dá se předpokládat, že podobně jako u Knihy džunglí Disney později uvede na trh i trojrozměrnou variantu (recenze tuzemského vydání obsahujícího oproti prvnímu zahraničímu i 3D zde), ke které přidá několik dalších bonusů. Je ale mizivá šance, že se k nám předpokládaná druhá edice dostane, zvlášť když Obr Dobr patří k jedněm z největších loňských propadáků, co se týče tržeb doma i ve světě.
Featurette k filmu Obr Dobr (2016)
OBRAZ A ZVUK:
Pokud si člověk odmyslí, že se k nám Obr Dobr dostává pouze ve 2D, nelze mít vůči obrazové prezentaci žádné výtky. Bylo by překvapivé, kdyby se Obr Dobr neobjevoval koncem roku v různých anketách mezi nejlepšími přepisy na Blu-rayi. Ačkoliv kombinuje hrané (s animovanou - technikou motion-capture - postavou) a animované pasáže (s lidským elementem), působí bezchybně stejně jako řada zcela animovaných snímků (pixarovky, disneyovky). Barvy jsou teplé, a o to víc vyniknou, lidská i obří pleťovka nesmírně detailní, v tmavých pasážích se nic neztrácí a díky práci s hloubkou ostrosti v prostředí vyniknou kostýmy, rekvizity a vůbec vše, co náleží do kategorie budování světa příběhu.
I zvukový přepis vytváří zdání, že se nacházíme v promyšleném světě příběhu, do kterého jsme vtahováni díky rozprostření zvuků do všech kanálů. Někdy to napomáhá orientaci v prostoru, jindy se klade důraz na hmotnost a vůbec mohutnost obrů. Nikdy to není na úkor srozumitelnosti lidské a obří mluvy, pouze Williamsova hudba tolik nevyniká. Český a slovenský dabing (oba pouze v pětikanálovém Dolby Digital) mají zdařilý překlad, který přihlíží k tomu knižnímu. (8/10)
Výňatek z featurettu Gobblefunk: The Wonderful Worlds of the BFG o řeči obrů k filmu Obr Dobr (2016)
BONUSY:
Bezmála půlhodinový film o filmu, ve kterém formou videodeníku mluví hlavní zasvěcení o tvorbě filmu (výprava, kostýmy, rekvizity, triky). Zběžné prozkoumání slovníku obrů. O trochu delší featurette o castingu ústřední (nikoliv titulní) role a hereckém ztvárnění Ninou Gatis. Pocta zesnulé scenáristce Melisse Mathison, která napsala i E. T. - Mimozemšťana. A nepočetnou bonusovou výbavu završuje kratičké animované převyprávění snímku. O to všechno - zhruba 44 minut materiálů - jsme přišli, protože žádné bonusy na lokalizované edici nejsou. Vzhledem k tomu, že se jedná o propadák, je zcela pochopitelné, že je distribuční společnost neměla potřebu odkoupit, pokud jí vůbec byly nabídnuty. Spielbergovce to ovšem zamrzí, protože vhled do budování světa příběhu by jistě ocenili stejně jako ohlédnutí za spoluprácí Spielberg-Mathison. (0/10)
Výňatek z featurettu Bringing the BFG Back to Life o Disneyho odkazu k filmu Obr Dobr (2016)
ZÁVĚR:
Zklamání. Jedno slovo, které vystihuje převládající dojem z Obra Dobra na modrém disku. Doufal jsem v to, že v případě druhého života titulu na nosičích pro domácí kino budu moct upozornit nejenom na v kinech zapadlý výborný titul, ale doporučit i jeho zakoupení na Blu-rayi. To však nejde jednak kvůli zvukovému (DTS-HD Master 5.1 namísto DTS-HD Master 7.1) i bonusovému (nic oproti cca 44 min. dokumentů) ochuzení, jednak kvůli nedostupnosti filmu ve 3D. U snímku, který patří k jedněm z nejzdařilejších trojrozměrných, protože s perspektivou důmyslně pracuje v průběhu celé stopáže, to zamrzí dvojnásob. Spielbergovští kompletisti a kompletistky si titul beztak nenechají ujít, i když takových bohužel nejspíš příliš nebude.
Obr Dobr vychází v edici určené výhradně pro český a slovenský trh. Na jednu stranu máme kompletní lokalizaci (obal, menu, dabing, titulky), které bychom se vzhledem ke statusu rodinného filmu beztak nejspíš dočkali. Na druhou stranu jsme oproti zahraničnímu vydání ochuzeni jednak o "sedmikanálovou" zvukovou stopu (na disku je originální znění pouze v DTS-HD Master 5.1), jednak o bonusovou výbavu (skoro tři a čtvrt hodiny featurettů). Nejzásadnější je ovšem absence snímku ve 3D, což se týká všech na světě dostupných variant nosičů pro domácí kino. Dá se předpokládat, že podobně jako u Knihy džunglí Disney později uvede na trh i trojrozměrnou variantu (recenze tuzemského vydání obsahujícího oproti prvnímu zahraničímu i 3D zde), ke které přidá několik dalších bonusů. Je ale mizivá šance, že se k nám předpokládaná druhá edice dostane, zvlášť když Obr Dobr patří k jedněm z největších loňských propadáků, co se týče tržeb doma i ve světě.
OBRAZ A ZVUK:
Pokud si člověk odmyslí, že se k nám Obr Dobr dostává pouze ve 2D, nelze mít vůči obrazové prezentaci žádné výtky. Bylo by překvapivé, kdyby se Obr Dobr neobjevoval koncem roku v různých anketách mezi nejlepšími přepisy na Blu-rayi. Ačkoliv kombinuje hrané (s animovanou - technikou motion-capture - postavou) a animované pasáže (s lidským elementem), působí bezchybně stejně jako řada zcela animovaných snímků (pixarovky, disneyovky). Barvy jsou teplé, a o to víc vyniknou, lidská i obří pleťovka nesmírně detailní, v tmavých pasážích se nic neztrácí a díky práci s hloubkou ostrosti v prostředí vyniknou kostýmy, rekvizity a vůbec vše, co náleží do kategorie budování světa příběhu.I zvukový přepis vytváří zdání, že se nacházíme v promyšleném světě příběhu, do kterého jsme vtahováni díky rozprostření zvuků do všech kanálů. Někdy to napomáhá orientaci v prostoru, jindy se klade důraz na hmotnost a vůbec mohutnost obrů. Nikdy to není na úkor srozumitelnosti lidské a obří mluvy, pouze Williamsova hudba tolik nevyniká. Český a slovenský dabing (oba pouze v pětikanálovém Dolby Digital) mají zdařilý překlad, který přihlíží k tomu knižnímu. (8/10)
BONUSY:
Bezmála půlhodinový film o filmu, ve kterém formou videodeníku mluví hlavní zasvěcení o tvorbě filmu (výprava, kostýmy, rekvizity, triky). Zběžné prozkoumání slovníku obrů. O trochu delší featurette o castingu ústřední (nikoliv titulní) role a hereckém ztvárnění Ninou Gatis. Pocta zesnulé scenáristce Melisse Mathison, která napsala i E. T. - Mimozemšťana. A nepočetnou bonusovou výbavu završuje kratičké animované převyprávění snímku. O to všechno - zhruba 44 minut materiálů - jsme přišli, protože žádné bonusy na lokalizované edici nejsou. Vzhledem k tomu, že se jedná o propadák, je zcela pochopitelné, že je distribuční společnost neměla potřebu odkoupit, pokud jí vůbec byly nabídnuty. Spielbergovce to ovšem zamrzí, protože vhled do budování světa příběhu by jistě ocenili stejně jako ohlédnutí za spoluprácí Spielberg-Mathison. (0/10)
ZÁVĚR:
Zklamání. Jedno slovo, které vystihuje převládající dojem z Obra Dobra na modrém disku. Doufal jsem v to, že v případě druhého života titulu na nosičích pro domácí kino budu moct upozornit nejenom na v kinech zapadlý výborný titul, ale doporučit i jeho zakoupení na Blu-rayi. To však nejde jednak kvůli zvukovému (DTS-HD Master 5.1 namísto DTS-HD Master 7.1) i bonusovému (nic oproti cca 44 min. dokumentů) ochuzení, jednak kvůli nedostupnosti filmu ve 3D. U snímku, který patří k jedněm z nejzdařilejších trojrozměrných, protože s perspektivou důmyslně pracuje v průběhu celé stopáže, to zamrzí dvojnásob. Spielbergovští kompletisti a kompletistky si titul beztak nenechají ujít, i když takových bohužel nejspíš příliš nebude.
