Urs je úspěšný právník se specializací na fúze farmaceutických společností, jemuž se jednoho dne zastřelí v kanceláři ředitel jedné takové společnosti, který v průběhu dlouhého vyjednávání přijde na buben. Urs z toho má trauma, straní se přátel, kolegů i manželky a úlevu nachází až v seznámení s mladší ženou, která se stane jeho milenkou a představí mu svůj poněkud alternativnější styl života, zahrnující mimo jiné drogové seance. Na jedné takové se Urs společně s ostatními sjede houbičkami, ale dostane se mu špatného tripu, po němž se začne chovat agresivně. Účinek hub však oproti očekáváním nevyprchá a z Urse se stane nevypočitatelná bytost schopná i zabití. Nezbyde mu tudíž než pátrat po původu té houby, kterou pozřel…Německý psychologický thriller Odvrácená strana měsíce (natočený podle knižní předlohy) je režijním debutem herce, scenáristy a režiséra Stephana Ricka, a jako takový je poměrně zajímavý, zdařilý a napínavý přinejmenším ve své první polovině, která má patřičně temnou atmosféru a mnohé motivy jsou v ní umně rozehrány. V podstatě je to taková variace na Doktora Jekylla a Pana Hydea, obsahující polemiku na téma zla v člověku ve stylu Davida Cronenberga, kritiku užívání drog a obžalobu hrabivé právnické profese. Typově přesně obsazení herci navíc povětšinou předvádějí celkem věrohodné a civilní výkony.
Postupem času ale začnou přicházet dějové zvraty, díky nimž začne vyplývat na povrch, že film namísto drog a právníků kritizuje amorálnost, aroganci a chamtivost zástupců farmaceutických firem, navíc dost kostrbatě a okatě, což by ale ještě nebyl takový problém. Horší je, že příběh se začne ubírat o hodně méně srozumitelnými cestami, podstatně se zkomplikují motivace postav a přestane být zřetelné, proč kdo dělá to, co dělá. Nebýt té knihy, působil by film dojmem, jako kdyby si jeho scenáristé nevěděli rady, jak s dějem naložit, a patlali se s ním ode zdi ke zdi k nějakému rozplizlému vyvrcholení.V jednu chvíli např. hlavní hrdina skáče z vysokého mostu do řeky, aniž by bylo patrné, jestli to má být pokus o sebevraždu, nebo jestli to má jen vypadat jako sebevražda. Pokud to sebevražda být měla, tak si měl vybrat nějaký most, pod nímž neteče řeka. Pokud ne, tak je s podivem, jak moc jeho následující plán připomíná improvizované vaření z vody.
Pravděpodobně to bude souviset s tím, že kdo knihu nečetl, bude se v některých detailech a v událostech ve druhé polovině snímku výrazně méně orientovat než její čtenáři, jimž ale snímek v podobě mírně nadprůměrné žánrovky nenabízí oproti četbě žádnou nadstavbu.Kupodivu se v něm ani nedočkáte žádných stylizovaných scén evokujících zdrogované rauše (i když možná je to naopak štěstí) a dojde akorát na pár příliš doslovných obrazových metafor (hrdinu doslova pohlcuje tma), na několik příliš doslovných dějových klišé (z hrdiny – lovce se stává lovná zvěř), na hojné používání motivu zdivočelého vlka (spousta scén s vlkem v záběru) a na mnoho pasáží využívajících přirozené krásy (a hrůzy) podzimního podvečerního lesa.
Na to, jak slibně se Odvrácená strana měsíce (s Pink Floydy film nic společného nemá, byť název této konkrétní jejich desky je v něm zmíněn) vyvíjí na svém začátku a jak napínavě graduje, tak její pozdější dění a zejména pak plochý a nedomrlý závěr zkrátka nelze popsat jinak než jako nedostačující, neuspokojivé a zklamávající.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
