Řekne-li se, že natáčení nějakého filmu bylo peklo a extrémně náročné, většina z diváků si asi představí, že mohlo dojít k tomu, že nákladné kulisy zničila nějaká přírodní katastrofa (Apokalypsa), že někdo z herců se při něm těžce zranil, nebo dokonce zemřel před jeho dokončením (Vrána, Gladiátor, Imaginárium Dr. Parnasse), případně že celý štáb prošel opravdu náročnými podmínkami a všichni si sáhli na dno (aktuální REVENANT Zmrtvýchvstání). Málokoho by v tomto spojení napadlo, že vše může být idylické, ale práci kazí nabubřelá ega několika herců. Přesně to se stalo při výrobě dnes legendárního westernu Sedm statečných, který je letošní první vlaštovkou oblíbeného Projektu 100.

V době, kdy ještě remaky nebyly zdaleka tak v módě jako dnes (natožpak ty asijských filmů), uchvátilo ruského rodáka a držitele Oscara za hlavní roli ve filmu Král a já Yula Brynnera samurajské monstrdílo kultovního japonského tvůrce Akiry Kurosawy Sedm samurajů. V něm se hrstka odvážných bojovníků postaví na stranu bezbranných, ačkoli čelí obrovské přesile. Charismatický herec a producent v něm viděl velkou šanci a chtěl natočit westernovou verzi tohoto jednoduchého, ale nadmíru působivého příběhu. Tehdy ještě pracoval s myšlenkou, že snímek bude sám režírovat. Jenže k realizaci stále nedocházelo a vypadalo to, že celý projekt skončí tzv. u ledu.

Pak se ale dostal do rukou žánrově ostříleného Johna Sturgese, který se nakonec režie chopil, Yul Brynner tak zůstal jen v pozici "neuvedeného" producenta, jenž měl při natáčení a především u obsazování poměrně velké slovo. Problémy začaly už při psaní scénáře. Původní verzi sice napsal Walter Bernstein, jenže ta byla později zcela přepsána Walterem Newmanem, jehož text byl pro natáčení stěžejní. To se ale změnilo krátce po jeho začátku, který se datuje do 1. března 1960 do Mexika. Tamní cenzoři měli problém s vyobrazením místních vesničanů, jenže Newman odmítl scénář jakkoli upravit.

Produkce tak zavolala Williama Robertse, který potřebné opravy provedl, a protože byly poměrně zásadní pro celý film, mělo být jeho jméno uvedeno v titulcích. Proti tomu ale Newman ostře vystoupil a nakonec na to doplatil, protože z nich byl vyškrtnut právě on, ačkoli většina toho, co vidíme, je jeho práce. A to byl teprve začátek celého trápení.

Snímek totiž musel být velmi rychle obsazen, protože hrozila stávka herců. Jak už bylo zmíněno, o castingu rozhodoval z větší části Brynner, který si (paradoxně) moc přál, aby roli pistolníka Vina hrál Steve McQueen. Ten měl ale závazek v seriálu Wanted: Dead or Alive, z něhož se nemohl vyvázat. Proto nafingoval autonehodu a nechal si vystavit nemocenskou. Právě v jejím termínu snímek nakonec natočil, i když možná ani on sám netušil, jak to bude obtížné.

Ačkoli si Brynner svého kolegu do druhé hlavní role snad vymodlil, ti dva si na place absolutně nesedli a celé natáčení se proměnilo ve válku jejich eg. Oba chtěli vynikat na úkor druhého, dělali si naschvály a nebyli schopni spolu vyjít. Jelikož měřili úplně stejně, Brynner si vždy kontroloval, aby vypadal větší než jeho konkurent, čehož se dosahovalo tím, že stál na nahrnuté hlíně. McQueen si to ale nenechal líbit a ve scénách, kde byli oba pohormadě, na sebe vždy nenápadně strhával pozornost (pohrával si s pistolí, sundaval si klobouk a máčel ho ve vodě, měnil nábojnice atd.).

Jejich rivalita došla tak daleko, že představitel Chrise si najal asistenta, který počítal a posléze mu hlásil, kolikrát se jeho "sok" během jeho proslovu dotkl svého klobouku! Dokonce se traduje, že vzhledem k tomu, že Brynner, který se během natáčení dokonce oženil a všichni povinně se na svatbu museli dostavit, působil i jako "utajený" producent, byl každý z herců povinen se mu každé ráno klanět, že může hrát v jeho filmu.

Napjatá atmosféra mezi oběma představiteli se velmi rychle přenesla mezi další obsazené a každý si chtěl "urvat" svých patnáct minut slávy (vzhledem k tomu, že ostatní v té době ještě nebyli takové hvězdy, se to naštěstí moc nedařilo, jinak by se film pravděpodobně nikdy nedotočil). John Sturges byl dle svých slov rozčarován z toho, jak rychle se mu štáb vymkl z ruky a je až s podivem, že se mu podařilo vše dotáhnout do zdárného konce a zmíněné problémy a napjatá atmosféra naštěstí na výsledku nejsou vůbec znát.

Sedm statečných se stalo legendou a ačkoli jde o americký western, svou podobou má blíže spíše k evropské podobě žánru. Je vyprávěn v pomalém tempu, důraz klade na postavy a kooperaci mezi nimi, není tak naivní (ačkoli je idealistický a má jasně rozdělené charaktery) a není tu tolik akce. Z celého obsazení (s výjimkou Brada Dextera) se později staly hollywoodské hvězdy a snímek si odnesl i oscarovou nominaci za fantastickou a ikonickou hudbu Elmera Bernsteina.

I když není bez chyb a oproti jiným klasikám má trošku zdlouhavý začátek, obsazení místními vesničany se úplně nepovedlo a většina jich dost přehrává, nebo je naopak značně toporná a akce tu není tolik, je nutné ho vidět. Přežil totiž zkoušku časem (až na některé logické chybičky) a chlapská chemie tu funguje jako málokde. Navíc jde o zcela zásadní, i když možná překonaný počin. Využijte tak možnost, kterou vám nabízí letošní Projekt 100 a vychutnejte si tuhle klasiku na velkém plátně. Stojí to za to.

Český trailer filmu Sedm statečných / The Magnificent Seven