Milly (Toni Collette) a Jess (Drew Barrymore) jsou nejlepší kamarádky už od základky. Obě se šťastně vdaly, přičemž Milly žije se svým mužem a dvěma dětmi v luxusním londýnském bytě, Jess bydlí s tím svým na hausbótu na Temži a o dítě se neúspěšně snaží. Pak se ale poštěstí a Jess otěhotní. Než se však stihne s novinkou pochlubit, tak se dozví, že Milly má rakovinu prsu...Britské drama Už teď mi chybíš zpracovává několikero motivů, z nichž nejvýraznější jsou ty, co se zabývají na jedné straně tématem neotřesitelného přátelství dvou osobitých žen a na straně druhé traumatem z rakoviny a vyrovnáváním se z toho, že „vypadávají mi vlasy, chemoterapie nezabírá a doktoři odhadují, kolik mi zbývá času“. Minoritními motivy jsou radost ze života, umění brát nelehkou situaci také trochu s humorem, láska mezi partnery a podobně, zkrátka to, co byste od snímku s takovýmto námětem čekali.
Podobných filmů na toto téma přitom vznikl bezpočet a Už teď mi chybíš rozhodně nepřichází s ničím novým, co bychom už neviděli jinde. Všechny ty známé a povědomé elementy však zpracovává celkem slušně, není špatně natočený, ani hloupý, ani přehnaně citově vydírající (kromě scény, v níž Milly seznamuje svou dcerku s krutou realitou). Hlavně ho ale výrazně drží nad vodou ústřední ženské duo.
Toni Colette a Drew Barrymore se skvěle doplňují, snad i proto, že jejich postavy jsou tak rozdílné. Milly je exkluzivní dáma z vybrané společnosti, co ve vysokých podpatcích organizuje charitativní večírky a ráda na sebe upozorňuje, zatímco Jess je spíš pohodářka, co dává přednost teplákům a bačkorám a vedle výrazné a hlasité Milly je mírně upozaděná. V neprospěch filmu hraje to, že Milly je místy vylíčena jako nesympatická sebestředná mrcha, což je jí také její kamarádkou posléze vyčteno.Jediná nadstavba spočívá v tom, že se film poměrně úspěšně snaží realisticky ukázat průběh nemoci včetně příznaků a důsledků v podobě vypadávání vlasů, postupného chřadnutí a jizev po chirurgických zákrocích, což nebývá v hollywoodském filmu úplně zvykem.
Snímek Už teď mi chybíš umně kombinuje smutný námět s lehkým humorem, s motivem neotřesitelného přátelství obou hrdinek pracuje moc hezky, a ačkoli není tak dobrý jako třeba tematicky příbuzný film 50/50, tak aspoň není tak snaživě slzopudný jako Hvězdy nám nepřály, takže citlivější divačky (a třeba i někteří diváci) se u něj mohou klidně dojmout a nemít přitom pocit, že je s nimi nějak přehnaně manipulováno.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
