Společnost Disney nijak neutrpěla, protože si Zemi zítřka odepíše, jak má v případě komerčních neúspěchů ve zvyku: namísto k "filmům" ho v daňové uzávěrce zařadí do "zábav", kde ztrátu vykompenzuje stejnojmenná atrakce. Myšák skončí na nule, při nejhorším mírně v mínusu. Negativní zprávou je, že se podobných projektů jenom tak nedočkáme, protože co do tržeb jde nepochyně o zklamání, ale co do kvality nikoliv. Jenom není na místě očekávat, že dostatečně nahlédneme do titulní země zítřka (o ní jde pouze v přeneseném slova smylu) či že výsledná podívaná svým pomalým temporytmem, významovou ambiciózností a vztahování se k minulosti osloví dospivající diváky/divačky.
Země zítřka je projektem, kterému dal Brad Bird přednost před Hvězdnými válkami, což je možná překvapivé, ale pochopitelné: preferuje vztahování se k minulosti skrze původní látku, nikoliv navázání na již existující příběhy. Železný obr nebyl jenom výborným animovaným filmem pro celou rodinu, ale pastiší reflektující, že určité kinematografické žánry tematizovaly studenoválečnou atmosféru. Úžasňákovi mají zápletku postavenou na stárnoucích superhrdinech, kteří se vrací znovu do akce, aby přemohli geeka, pro kterého byli vzorem. Ratatouille není jenom jeden z nejzdařilejších animovaných počinů studia Pixar, ale i snímkem o procesu tvorby a jeho recepci.
Země zítřka jakoby kombinovala všechny předchozí, aniž by se byť jen na chvíli stala manýrou. Stejně jako v Železném obrovi jsou napodobovány konkrétní postupy, které mají evokovat dobu minulou, a je poukazováno na to, že něco znamenají, respektive se k něčemu vztahují. Po vzoru Úžasňákových je snímek veden jako mezigenerační dialog, kdy se stará garda musí znovu vrátit do akce. Z Ratatouille (a vlastně všech předchozích, ale v nich to nebylo v takové míře) je převzato, že média utváří naše vnímání světa, potažmo se na něm ve velkém kromě jiných faktorů (spolu)podílí.
Ve vyprávění se střídají hlediska, čemuž je podřízen i styl: pastišové šedesátky s teplou barevnou paletou a nediegetickou hudbou mají delší záběry snímané převážně v celcích, zato současnost v chladné barevné paletě s diegetickými písněmi odpovídá konvencím zesílené kontinuity s rychlejším střihem, proměnlivým rámováním apod. Změna hlediska i přímé oslovování v podobě promluvy do kamery, které je součástí pointy, z filmu dělá argument. Argument, jehož náborovost je přímo reflektována, a tak ji lze považovat za součást vypravěčsky sebeuvědomelé a významově sebereflexivní hry - komentáře určitých žánrových a formálních tradic. Jenom to oslovení se míjí účinkem, protože kvůli nutnosti expozice v každém aktu pokulhává rytmus (což znudí děti navyklé na současné normy) a poselství je svou naivitou spíše úsměvné než působivé (což otráví dospělé, kteří ví, že "medium is not the message"). (8/10)
BLU-RAY:
Země zítřka je jedním z letošních největších neúspěchů. Na nosičích pro domácí kina to ovšem není poznat, pokud budeme na chvíli ignorovat disneyovský nevstřícný přístup ke konzumentům/konzumentkám obsahu. Nejenom že čeští diváci a divačky si mohou poprvé (legální cestou) film poslechnout v originálním znění. Obraz a zvuk je referenčni a není co vytýkat, pomineme-li zvukově přepálený český dabing a vtipy zabíjejicí české titulky. Bonusy se svou stopáží dají srovnat s bohužel současným blockbusterovým standardem, kdy máme cca tři čtvrtě hodinu zákulisních materiálů a nepoužitých scén, a to s českou titulkovou podporou. Menu dokonce netvoří statický obrázek, ale je - byť minimalisticky - animované a podkreslené hudbou. Avšak... regionům naděluje, jak je podle nich lukrativní trh. Děti jsou na prvním místě, ovšem nikoliv ty české, a tak budou ochuzeny o některé bonusy, které jsou jinde dostupné skrze fičuru Disney Everywhere, která... není dostupná všude.
OBRAZ A ZVUK:
Obraz a zvuk je referenční. Ano, hodnocení je žurnalistickým klišé, ale zkusme se nad ním pozastavit. Nebude pro nás relevantní, že takto je Země zítřka hodnocena i zahraničními kolegy, ale o chápání oné referenčnosti. Někteří tuzemští recenzenti a kritici považují disk po obrazové a zvukové stránce za demo materiál, potažmo za referenční titul, pokud přepisu není co vytknout a splňuje ty nejvyšší nároky při sledování a poslechu v domácím kině.
Na FilmServeru máme naopak za to, že film je možné označit za referenční, pokud věrně odpovídá jak tvůrčím záměrům (spoléháme se na prohlášení kreativní části týmu, odborná periodika apod.), tak zážitku z kina. Země zítřka je právě takovým příkladem. Umíme si představit, že by se našli jedinci, kteří by vytýkali barevnou reprodukci, ale její nevyrovnanost, respektive přechod od teplných barev k těm chladným, je zjevnou intencí, které se podřizují i kostýmy a výprava. Tmavé pasáže jsou zase v některých momentech opravdu tmavé (pařížská sekvence, první noční shledání obou hlavních postav), prosvítá pouze okázalá barva v (teplém spektru) v dálce, či se některé věci v předkamerovém prostoru mohou jevit jako nedostatečně výrazné (návštěva geekovského obchodu). Takto to ale bylo již v multiplexu.
Co v místních kinech nebylo, je původní zvuková stopa, která je na disku v DTS-HD 7.1 mixu. Oproti českému dabingu, ve kterém se místy vinou dominance zvukových efektů ztrácí dialogy/monology, netrpí anglický originál žádným nedostatkem. Je maximálně vtahující, a to jednak díky důrazu na zvuky prostředí, jednak díky rozložení zvukových efektů napříč jednotlivými kanály, což oceníte nejvíc v sekvencích létání a přestřelek. Zatímco film můžou škarohlídi kritizovat, jeho prezentaci na BD ani náhodou. (10/10)
BONUSY:
Mezi fanoušky a fanynkami nosičů pro domácí kino je známo, že disneyovské tituly se na náš trh dostávají ochuzené o bonusy, protože nejsme vnímáni jako lukrativní země. Ironické je, že některé materiály - konkrétně vystřižené scény, a to jak u Popelky, tak i Země zítřka - mají být exkluzivní, ale zároveň přístupné všem díky funkci Disney Everywhere. Ironická není ani tak exkluzivita na jednu stranu a dostupnost na druhé, ale omezení fičury Disney Everywhere, která pro náš region zpřístupněna není. Výsledek? Oproti angloamerickým zemím zítřka se naše země, kde dlouho světlé zítřky znamenaly ve skutečnosti dlouhotrvající včerejšky, nedočkala čtvrthodiny vystřižených scén s režisérovým úvodním slovem.
Trojici krátkých videí spojuje to, že se odkazují k minulosti, přičemž se tváří jako něco, co vzniklo v ní, a to napodobováním konkrétních postupů z různých historických etap. Promo spot na Pecky z minulosti (0:41 min.) skutečně působí jako nepříliš zdařilá reklama let minulých, přestože šlo zjevně o vědomé volby, a Hodina vědy ze Světa zítřka - provádí futurolog David Nix (5:08 min.) se snaží napodobit šedesátkovou rétoriku proslovů z atrakcí v zábavních parcích, ale prezentuje ji jako soubor nepovedených scén. Specifické vztahování se k minulosti je příznačné nejenom pro snímek samotný, ale i pro jeho bonusovou výbavu.
Platí to i pro zbylý přídavný materiál, který sestává z krátkých dokumentů na určité téma. Ve featurettu Vzpomínky na budoucnost (7:09 min.), který zastává funkci klasičtěji pojatého filmu o filmu, má hlavní slovo režisér a jeho povídání o volbě tohoto projektu, jímž chtěl zpřítomnit minulost: "adaptováním" atrakce ze zábavního parku a připomenutím optimismu spojeným s prvními vesmírnými lety. Tematický dokument Výběr herců pro Zemi zítřka (7:27 min.) je vedle nové hvězdy věnována pozornost i faktu, že se střetávají dva velmi oblíbení televizní doktoři (George Clooney a Hugh Laurie).
ZÁVĚR: